Vitamín D (kalciferol) – nedostatek, nadbytek a zdroje

Vitamín D neboli kalciferol se řadí mezi vitamíny rozpustné v tucích, jež dále zahrnují vitamín A, vitamín E a  vitamín K. Vitamíny jsou esenciální látky, které si lidské tělo nedokáže vyrobit samo, a proto je musíme přijímat v potravě.

V tomto článku se podíváme na hlavní funkce a účinky vitamínu D. Dále se seznámíme s jeho zdroji a projevy jeho nedostatku i nadbytku.

Hlavní funkce a účinky vitamínu D

Vitamín D lze považovat za steroidní hormon, jelikož v organismu dochází dvakrát k jeho přestavení pomocí hydroxylace v játrech na aktivní formu nesoucí název kalcitriol. Lidské tělo je schopné syntetizovat vitamínu D z prekurzoru 7-dehydrocholesterolu v dostatečném množství, proto se technicky nejedná o vitamín/esenciální látku.

Existuje více sloučenin označovaných jako vitamín D, z nichž nejdůležitější jsou: ergokalciferol (D₂) a cholekalciferol (D₃) rozdílem je jejich původ. D₂ je obsažen v rostlinných a D₃ v živočišných zdrojích potravy. Vitamín D₃ vzniká v podkožních buňkách působením slunečního záření a představuje hlavní zdroj vitamínu D.

Hlavní funkcí vitamínu D je vstřebávání vápníků a fosforu z tenkého střeva do krevního řečiště a jejich následné využití pro tvorbu a regulaci buněk potřebných pro stavbu kostní, zubní i svalové tkáně. Dále podporuje imunitní systém, regeneraci například po úrazech, zkracuje trvání některých nemocí a zmírňuje příznaky – zejména respiračních chorob. Také působí preventivně proti vzniku onemocnění kardiovaskulárního systému a rakoviny.

Inhibuje funkci parathormonu – hormon příštítných tělísek, který působí jako protiváha ke kalcitriolu. Jeho úkolem je kostní resorpce. Při zaznamenání nízké hladině vápníku v krvi se jeho působením začne uvolňovat z kostí.

Hlavní funkce vitamínu D

• Správná mineralizace kostí (regulace diferenciace osteoblastů (kostních buněk), syntéza osteoklastů)
• Udržování homeostázy vápníku a fosforu
• Zvýšení absorpce kalcia, fosforu a hořčíku z potravy
• Prevence křivice u dětí a osteomalacie u dospělých

Denní doporučená dávka vitamínu D

U vitamínů rozpustných v tucích není frekvence dávek tak důležitá jako u vitamínů rozpustných ve vodě. Tělo je totiž ukládá do zásoby. Nicméně kvůli plošnému nedostatku vitamínu D je doporučená denní dávka stanovena legislativou na:

• 5 mikrogramů pro dospělé
• 10 mikrogramů pro děti, těhotné a kojící ženy

Většina populace však trpí i více než 50 % hypovitaminózou vitamínu D, potřeba suplementace tak značně stoupá. A to až na:

• 25-50 mikrogramů
• U dětí, kojících a těhotných žen je potřeba individuální a dávku by tak měl stanovit lékař

V čem je přítomen vitamín D?

Tělo je schopné si vyrobit dostatek vitamínu D působením slunečních paprsků. Potravinové zdroje vitamínu D se dělí na rostlinné – poskytující vitamín D₂ – a živočišné – poskytující lépe stravitelný vitamín D₃

Vitamín D se ve výživově významném množství vyskytuje téměř výhradně v živočišných zdrojích potravy. Zejména v mase tučných ryb, játrech a žloutcích. Doporučuje se konzumovat i ryby uzené (makrela) a marinované (zavináč). Maso nízkotučných ryb a filé obsahuje až o polovinu méně vitamínu D. Skvělým zdrojem vitamínu D jsou i sladkovodní ryby, například český kapr či amur.

Jediným přirozeným rostlinným zdrojem vitamínu D jsou houby. Podmínkou, aby bylo množství vitamínu D dostatečné, je přístup UV záření. Sluneční světlo ovlivňuje obsah vitamínu D i u živočišných zdrojů.

Zdroje vitamínu D

• Sluneční záření
• Rybí tuk (tučné mořské ryby: 9,5-11,1 µg/100 g, tučné sladkovodní ryby např. kapr: 9,1 µg/100 g)
• Játra (rybí)
• Vaječný žloutek
• Mléko
• Některé fortifikované potraviny (v ČR běžné jen u dětské stravy)
• Houby (5-50 mikrogramů)

Co způsobuje nedostatek vitamínu D a jaké jsou jeho projevy?

Nedostatek vitamínu D je častým jevem u velké části populace (až 1 miliarda lidí), zejména pak v zimních měsících. Konkrétně se týká lidí, kteří žijí v zemích ležících severně a jižně od 33 ° zeměpisné šířky. Nejčastěji je způsoben nedostatečným vystavením přímému slunečnímu záření.

Vystavení slunečnímu záření může tělu poskytnout až 80 % denní potřeby vitamínu D. Syntéza ale nastává pouze za působení ultrafialového záření B (UVB), které neprostupuje mraky a jeho velká část je v závislosti na úhlu dopadu světla absorbována stratosférickou ozónovou vrstvou.

Také je důležitá intenzita světla, která je v zimních měsících omezena. Zpravidla platí, že v našich zeměpisných šířkách nastává nedostatek vitamínu D v období od konce září do zhruba května. I v letních měsících kůže vytváří vitamín D₃ jen v poledních hodinách (od 11:00 do 15:00). V těchto hodinách se však nedoporučuje dlouhodobé vystavení kůže UV záření z důvodu možnosti vzniku rakoviny kůže. 30 minut na slunci s odhalením zhruba 20-30 % povrchu kůže by mělo být dostačující.

Zakrytá, suchá, tenká, tmavá či opalovacím (i jiným) krémem namazaná pokožka má taktéž snížené schopnosti vstřebat UVB. Dokonce časté mytí teplou vodou s mýdlem snižuje schopnost kůže vytvářet vitamín D. Dochází totiž k vysušení pokožky a snížení množství buněk cholesterolu – prekurzoru vitamínu D – v pokožce.

Příčiny nedostatku vitamínu D

• Nedostatečný pobyt na slunci
• Nedostatečný příjem v potravě
• Nadváha (tuky nereverzibilně váží vitamín D)
• Stáří
• Suchá pokožka
• Tenká kůže kojenců

Projevy nedostatku vitamínu

• Únava a vyčerpání
• Zhoršení nálady (až deprese)
• Vypadávání vlasů
• Horší regenerace
• Bolesti svalů a kostí
• Zhoršení kvality zubů
• Nemoci spojené s řídnutím kostí: osteomalacie, osteoporóza, časté zlomeniny
• Křivice u dětí (rachitis)

Jaké jsou příznaky předávkování vitamínem D?

Předávkování vitamínem D je velmi vzácné, vede však k ukládání vápníku v měkkých tkáních a následně ke kalcifikaci orgánů. Velké dávky vitamínu poškozují játra a dochází ke křehnutí kostí. Maximální tolerovatelná dávka vitamínu D za den, která by se neměla překračovat je 100 mikrogramů.

Příznaky předávkování vitamínem D:

• Dehydratace
• Zácpa
• Zvracení
• Bledost
• Svalová slabost