Vitamín K (fylochinon, menachinon) – zdroj, účinky, nedostatek a nadbytek

Vitamín K je souhrnný název pro sloučeniny esenciálních látek, jež si naše tělo nedokáže vyrobit samo v dostatečné míře, a proto jej musíme přijímat v potravě. Spolu s vitamíny A, D a E patří mezi vitamíny rozpustnými v tucích. Označení „K“ je odvozeno ze slova koagulace, tedy srážlivost, což je jedna z hlavních funkcí vitamínu K v organismu.

V tomto článku vás detailně seznámíme s funkcemi a účinky vitamínu K a jeho zdroji v potravě. Také se zde dovíte, jaké jsou příčiny a projevy nedostatku či případného předávkování touto látkou.

Vitamín K – účinky a hlavní funkce

Vitamín K se přirozeně vyskytuje ve dvou formách, které se odlišují svými hlavními funkcemi a původem jejich zdroje.

1. Vitamín K1 neboli fylochinon, je látka vyskytující se v rostlinných zdrojích potravy. Má na starosti koagulaci a správné proudění krve. Působí jako kofaktor při vázaní vápníku koagulačními faktory a zároveň zprostředkovává jeho další využití při syntéze proteinu C a S – látek s antikoagulačním účinkem. Je tedy důležitý pro udržení homeostáze a zabránění jak krvácení, tak nadměrnému srážení krve.
2. Vitamín K2, také známý jako menachinon, je produktem metabolismu bakterií a účastní se mineralizace kostí. Jeho funkcí je vychytávat vápník z mezibuněčného prostoru a zabudovávat jej do kostí. Zároveň zabraňuje ukládání vápníku do měkkých tkání a chrupavek.

Dále se vitamín K účastní buněčných procesů jako je buněčná adheze či proliferace a také zabraňuje apoptóze (buněčná smrt).

Hlavní funkce vitamínu K:

• Koagulace krve
• Zajišťuje správné proudění krve
• Mineralizace kostí
• Zabraňuje mineralizaci měkkých tkání
• Růst buněk

Třetí známou formou vitamínu K je menadion, či vitamín K3, který je přidáván do zvířecích krmiv. V českých potravinách je však zakázán.

Doporučená denní dávka vitamínu K

Doporučená denní dávka vitamínu K není přesně určená. Většinou se udává množství okolo 1 mikrogramu na kilo tělesné hmotnosti (s výjimkou novorozenců). U starších jedinců se doporučuje navýšit příjem vitamínu K o zhruba 10 %.

Vitamín K zdroje

Konzumací pestré a vyvážené stravy je jednoduché pokrýt denní potřebu vitamínu K. Mezi nejbohatší zdroje vitamínu K v potravě patří listová zelenina. Dále je obsažen v živočišných zdrojích jako je mléko, mléčné výrobky, maso či vejce. Dobrými zdroji jsou také rostlinné oleje, obiloviny a některé ovoce jako například avokádo.

Vitamín K2 je syntetizován mikroorganismy, které osidlují lidské střevo, a pokrývá maximálně 50 % denní potřeby. Většina zdrojů obsahuje kombinaci vitamínu K1 i K2 v různém poměru.

Zdroje vitamínu K:

• Špenát
• Brokolice
• Kapusta
• Zelí
• Avokádo
• Rebarbora
• Kiwi
• Mléko
• Mléčné výrobky
• Maso
• Vejce
• Fenykl
• Hrách
• Řeřicha
• Olivový olej
• Řepkový olej

Ke znehodnocení vitamínu K dochází působením světla, naopak je poměrně stabilní při tepelné úpravě a nepodléhá oxidaci.

Jak se projevuje nedostatek vitamínu K a jaké jsou jeho příčiny?

Nejběžněji se s nedostatkem vitamínu K setkáme u novorozenců a malých kojenců. Projevuje se jako hemoragická choroba novorozenců neboli krvácivá nemoc jejímž symptomem je spontánní krvácení. Suplementace vitamínem K je tak běžnou praxí u novorozenců a kojenců do 10. až 12. týdne po porodu.

Zdraví dospělí jedinci se v praxi s deficitem vitamínu K nesetkají. Může být však způsobem stavy, které znemožňují vstřebávání tuků jako jsou nemoci jater, žaludku či střev, dlouhodobá léčba antibiotiky a dalšími farmaky. Například antikoagulancia – léčiva zabraňující srážení krve – jako je heparin či warfarin, inhibují účinky vitamínu K.

Příčiny nedostatku vitamínu K:

• Špatná propustnost placenty
• Nedostatek v mateřském mléce
• Chronické nemoci jater
• Gastrointestinální onemocnění
• Nadměrné dávky vitamínů A a E

Projevy nedostatku vitamínu K:

• Poruchy srážlivosti krve
• Vznik modřin
• Krvácení z nosu a dásní
• Krev v moči a ve stolici
• Velmi silné menstruační krvácení
• Řídnutí kostí u starších jedinců (zejména žen po klimakteriu)

Jak se projevuje předávkování vitamínem K?

Toxicita zatím nebyla u vitamínu K zaznamenána, a to ani u dávek 500 x vyšších, než je doporučená denní dávka.