Detox s Ajúrvédou: Klystýr a další praktiky na které se stydíme zeptat

Posílení imunity indickou alternativní medicínou

Podle Ajúrvédy existuje pět základních energií: voda, oheň, vzduch, země a éter, které vytvářejí celý vesmír a jejich kombinací vznikají tři základní energetické charakteristiky neboli dóši: váta, pitta a khapa. Dle indických véd se rodíme s těmito dóšami v naprosté rovnováze a když dojde k jejich vychýlení, pak pociťujeme různé bolesti, choroby a nemoci.

Cílem Ajúrvédy je pak navrátit dóši do rovnováhy, k čemuž dochází především očistou těla. Zatímco na západě dbáme hlavně na vnější očištění naší tělesné schránky, v Ajúrvédě se klade důraz i na vnitřní čistotu. K tomu se využívají Pančkarmy, tedy pět procedur, které pomáhají zbavit se uložených toxinů, uvolňují proud zablokované energie, a dokonce pomáhají zmírnit projevy chronických onemocnění či bolesti.

V tomto článku se seznámíme s třemi praktikami: basti – klystýrem, dhauti – zvracením, a néti – pročištěním nosu. K Ajúrvédě však patří širší spektrum metod a procedur, jmenovitě: aroma a hudební terapie či masáže, k vyváženosti mysli a těla pak dopomáhají i ajúrvédské doplňky stravy ve formě bylin a minerálů. Ajúrvéda také klade důraz na zdravý životní styl a životosprávu, a to zejména proto aby byl účinek procedur trvalý.

U následujících technik platí, že by se první pokusy měly bezpodmínečně odehrávat pod dohledem ajúrvédského učitele.

Klystýr: starodávný způsob očisty střev

Klystýr je základní očisťovací metodou v indické medicíně, ta totiž věří, že právě nečistota trávicího ústrojí je zdrojem chorob. Tato léčebná metoda je známá již z dob starověkého Egypta a byla používána i v Číně a Řecku.

Dříve lidé za použití rektálních svalů nasáli vodu z řeky do střev a mimo řeku se nechala zase vytéct, novodobou formou je právě klystýr. V sánskrtu se klystýr nazývá basti a je prováděn teplým olejem a ne vodou (jako při kolonhydroterapii), jelikož voda střevo vysušuje a tím může problémy zhoršit. Vzhledem k vlastnostem oleje se tato procedura neprovádí sama na sobě a místo klasického klystýru je užívána speciální stříkačka. Pro basti se základně využívá sezamový olej, ale v salónech přidávají i různé léčivé bylinné odvary. Je dobré několik minut olej v těle udržet, následně je možné jít na toaletu.

Teplý olej změkčí, rozdrobí a odstraní zbytky stolice, parazity, hlen a další odpadní látky ze střevní sliznice, což vede k harmonizaci celého těla. V indické medicíně se věří, že zdraví střev úzce souvisí s kostmi. Klystýr má proto pozitivní efekt i na nemoci jako je revmatoidní artritida, působí proti řídnutí kostí a pomáhá i při nervových poruchách. Primárně se využívá k léčbě chronické zácpy, dráždivého tračníku, odstranění toxických odpadních látek pro lepší vstřebávání živin a pomáhá stimulovat peristaltiku střev.

Pro hladký průběh procedury se doporučuje hodně se napít vody, omezit maso, vejce, mléko, pečivo a jíst převážně zeleninovou stravu. Nejlépe se klystýr provádí večer či ráno. Večer je dobré minimálně dvě hodiny předem nic nekonzumovat a ráno přijít na lačno a pít jen minimálně. Basti je dobré opakovat minimálně třikrát, a to brzy za sebou. Připravte si vložku, jelikož zbylý olej může odkapávat.

Dhauti: zvracením proti překyselení žaludku

Tato technika je jinak označována také jako gadžakarna. Její název pochází od slova slon (=gadž). Když je slonovi špatně, strčí si chobot hluboko do jícnu a vysaje obsah žaludku. Stejně tak působí i u člověka: pomáhá při žaludeční nevolnosti, například když jsme snědli něco zkaženého, nebo při překyselení žaludku. Dokonce má pozitivní efekt na astma a potravinami vyvolané alergie, a odstraňuje zápach z úst.

Na tuto techniku budeme potřebovat dva litry teplé vody (40 °C), ve které rozpustíme jednu čajovou lžičku soli. Ve vzpřímeném postoji postupně všechnu vodu vypijeme, skleničku za skleničkou, mírně se předkloníme a levou rukou lehce zatlačíme na břicho a ukazováček s prostředníčkem pravé ruky strčíme do krku, čímž vyvoláme zvracení. Všechna voda vyjde ven během třiceti sekund. Techniku provádíme na lačno maximálně dvakrát týdně. Neprovádí se při vysokém krevním a zvýšeném nitroočním tlaku. Dále není vhodná pro kohokoli, kdo trpí poruchami příjmu potravy.

Néti: čistý nos díky konvičce

Néti existují dva druhy – džala néti a sútra néti. Sútra néti je očista nosních dutin pomocí povoskovaného pruhu bavlny nebo gumového katétru. Pro tuto techniku je vyžadována určitá praxe, a proto by se měla poprvé cvičit pod vedením jogínského učitele. Tato technika je vhodné pro osoby se zúženými nosními dírkami, a z toho plynoucími dýchacími problémy. Stejně jako džala néti pročisťuje tato sútra důkladně celý nos. Oproti sútře néti je možné však džalu néti provádět i sám. Jediné, co potřebujeme, je speciálně tvarované konvička na néti.

Připravíme si solný roztok – v jednom litru teplé vody (38 až 40 °C) rozpustíme cca jednu čajovou lžičku soli. Tento roztok nalijeme do konvičky na néti, předkloníme se nad umyvadlo a zobáček konvičky si zastrčíme do pravé nosní dírky, tak abychom ji uzavřeli. Hlavu nakloníme mírně dopředu a současně k levé straně, tak aby nám voda vytékala levou nosní dírkou. Dýcháme otevřenými ústy.

Necháme takto protéct asi polovinu obsahu konvičky a zbývající vodu vyfrkneme nejdříve pravou, pak levou, a nakonec oběma nosními dírkami naráz. Opakujeme na druhou stranu. Dbáme na dýchání otevřenými ústy, jinak se nám voda dostane do uší. Pokud vás při proceduře pálí nosní sliznice, je voda buď příliš studená, nebo je roztok příliš slaný.

Techniku je dobré provádět pravidelně, nejlépe každé ráno. Néti příznivě ovlivňuje činnost všech smyslových orgánů v oblasti hlavy, působí proti únavě, zlepšuje koncentraci a paměť, pomáhá dokonce při bolestech hlavy. Vyčištěním nosních dutin působí jako prevence proti rýmě a zánětům čelních a nosních dutin, může pomoci při chronických rýmách a alergiích. Kontraindikací této techniky jsou: akutní nachlazení, zánět čelních dutin a bolesti uší.