Jak dlouho žije sršeň: Životní cyklus impozantního hmyzu

TV2. prosince 2024

3minutové čtení

Sršně obecné fascinují svým životním cyklem a sociální strukturou. Tito impozantní blanokřídlí tvorové žijí v organizovaných koloniích, kde každý jedinec má svou specifickou roli. Dospělá dělnice sršně obecné se v průměru dožívá 16-20 dnů, přičemž může žít až 40 dnů v závislosti na náročnosti její práce.

Životní cyklus sršně začíná na jaře, kdy přezimující královna zakládá novou kolonii. Během sezóny se populace hnízda rozrůstá, aby na podzim dosáhla svého vrcholu. V této době se líhnou noví pohlavní jedinci – budoucí královny a samci.

📝Obsah

Klíčové poznatky

Délka života sršně závisí na její roli v kolonii a ročním období
Sršní kolonie mohou čítat 100-500 jedinců s přísnou sociální hierarchií
Sršně hrají důležitou roli v ekosystému jako predátoři jiného hmyzu

Biologie sršně

Sršeň obecná je fascinující druh sociálního blanokřídlého hmyzu. Její tělesná stavba a životní cyklus jsou přizpůsobeny životu v kolonii a plnění specifických rolí.

Anatomie a fyziologie

Sršeň má typické tělo hmyzu rozdělené na hlavu, hruď a zadeček. Na hlavě najdete složené oči, tykadla a silná kusadla. Hruď nese tři páry nohou a dva páry blanitých křídel.

Délka těla se liší podle kasty – královny dosahují až 35 mm, dělnice 18-25 mm. Zbarvení je charakteristické – převládá hnědočervená barva s žlutými pruhy na zadečku.

Sršně mají žihadlo napojené na jedový váček. Jed obsahuje acetylcholin, histamin a další látky. Pro člověka není obvykle nebezpečný, ale může vyvolat alergickou reakci.

Tito hmyzí predátoři mají vyvinuté smysly. Dobře vidí i za šera a dokáží vnímat feromonové signály na velkou vzdálenost.

Životní cyklus sršně

Životní cyklus sršně začíná na jaře, kdy přezimovaná oplodněná královna zakládá nové hnízdo. Staví ho z „papíroviny“ – rozkousaného dřeva smíchaného se slinami.

Královna klade vajíčka a pečuje o první generaci larev. Z těch se vylíhnou dělnice, které převezmou péči o hnízdo a další potomstvo.

Koncem léta se líhnou samci a nové královny. Po spáření samci hynou a mladé královny přezimují. Zbytek kolonie na podzim zaniká.

Dělnice žijí pouze 2-3 týdny. Královna může přežít až rok. Během sezóny může hnízdo obsahovat 200-400 jedinců.

Průměrná délka života

Délka života sršní se liší podle jejich role v kolonii a okolních podmínek. Následující informace vám poskytnou přehled o průměrné délce života sršní a faktorech, které ji ovlivňují.

Faktory ovlivňující délku života

Dělnice sršně obecné se dožívají průměrně 16 až 20 dní. Některé však mohou žít až 40 dní. Délka jejich života závisí na náročnosti práce, kterou vykonávají.

Královna sršně obecné žije výrazně déle. Narodí se koncem léta a přežije celý kalendářní rok. Umírá s příchodem dalšího chladného období.

Samci mají nejkratší život. Rodí se na konci léta a umírají několik týdnů po spáření s mladými samicemi.

U jiných druhů sršní se délka života liší. Například sršeň východní žije v průměru 40 dní. Sršeň asijská může v ideálních laboratorních podmínkách žít 24 až 142 dní.

Na délku života sršní má vliv:

Role v kolonii
Dostupnost potravy
Klimatické podmínky
Přítomnost predátorů
Nemoci a paraziti

Chování a ekologie

Sršně obecné mají fascinující životní cyklus a společenskou strukturu. Jejich chování je úzce spjato s ekologickou rolí, kterou hrají v přírodě.

Sociální struktura hnízda

Sršní hnízdo je složitým sociálním systémem. Královna zakládá kolonii na jaře a klade vajíčka, z nichž se líhnou dělnice. Ty se starají o hnízdo, krmí larvy a brání kolonii.

Hnízdo může obsahovat až 700 jedinců. Většinu tvoří neplodné dělnice. Na podzim se líhnou samci a nové královny. Staré dělnice a samci uhynou, pouze mladé oplodněné královny přežijí zimu.

Komunikace v hnízdě probíhá pomocí feromonů. Ty regulují rozdělení práce a udržují sociální soudržnost kolonie.

Potrava a predace

Sršně jsou důležitými predátory v ekosystému. Loví různý hmyz, včetně much, motýlů a včel. Dospělci se živí především nektarem a přezrálým ovocem.

Larvy krmí dělnice rozkousaným hmyzem bohatým na bílkoviny. Během sezóny může jedna kolonie ulovit až 500 g hmyzu denně.

Sršně mají jen málo přirozených nepřátel. Ohrožují je hlavně ptáci, jako jsou včelojedi a sýkory. Někdy se stávají kořistí sršňů i malí obratlovci.

V ekosystému sršně pomáhají regulovat populace hmyzu. Zároveň jsou důležitými opylovači rostlin.