Briliant vs. diamant vs. zirkon – jaký je mezi nimi rozdíl?

Jak již v nestárnoucí komedii Páni mají radši blondýnky zpívá slavná Marilyn Monroe: „Diamanty jsou dívčiny nejlepší přátelé“. Píseň si můžete pustit na konci článku.

Tímto nádherným kamenem, který je znám pro svůj lesk a cenu, se chce pyšnit nejedna žena.

Po diamantech bývá největší shon mezi koncem listopadu a svátkem zamilovaných. V tuto roční dobu totiž řada párů podlehne kouzelné atmosféře svátků a rozhodne se, že konečně do toho takříkajíc praští. Začíná tak sháňka po tom nejkrásnějším a nejskvostnějším prstenu, ale jaký vlastně sehnat? Co je vlastně diamant? A jak se liší od briliantu či zirkonu? To vše se dozvíte v tomto článku.

Co je to diamant?

Diamant je vlastně krystalická forma uhlíku – ano, toho samého, co bývá v tužkách. Avšak působením vysokého tlaku a teplot z něj vznikne jedna z nejtvrdších látek na světě (10 v Mohsově stupnici). Nejčastěji se tento nerost (přírodní minerál) těží ze svrchního zemského pláště v hloubce zhruba 150-200 km. Byl však nalezen i v hloubce 700 km.

Diamanty vznikají dokonce i ve vesmíru ve vychladlých hvězdách. Historická naleziště diamantů jsou v Indii, Brazílii, Jižní Africe, Rusku. Dnes se těží především v Botswaně, Lesothu (jižní Afrika), Jakutsko, Kanada, Jihoafrická republika, Angola, Namibie a Austrálie.

Jako jediný minerál se přirozeně vyskytuje ve všech zbarveních. Existuje šedý diamant, neprůhledný (bort), karbonádo či bezbarvý. Chemicky čistý diamant bez příměsi (dalších nerostů) je zcela čirý. Různá zbarvení vznikají působením jiných látek, nečistot a strukturálními vadami. Jen cca 20 % vytěžených diamantů se používá v klenotnictví, zbylé kameny se používají v průmyslu. Vyniká svou schopností lámat světlo, čistý nerost není elektricky vodivý, naopak tepelnou vodivost má nejvyšší ze všech látek, co nám jsou známy.

Zajímavost: Diamant je znám jako nejtvrdší materiál na světě, co je však méně známo je, že hoří.

Dnes se diamanty vyrábí i uměle v laboratořích, tyto napodobeniny mají zcela stejné složení jako přírodní diamant. Běžně však nejsou používány v klenotnictví. Skutečný diamant je opatřen certifikátem pravosti, která popisuje všechny jeho vlastnosti od zbarvení po kvalitu brusu a místě původu. Každému kamenu je udělen unikátní číselný kód, který je možné ověřit online v digitálních databázích gemologických laboratoří.

Co je to briliant?

Briliant je specificky způsob broušení drahokamů. Surový, neopracovaný diamant vypadá jako kousek skla. Technika broušení diamantů se začala vyvíjet až v 15. století, kdy Belgičan Lodewijck van Bercken objevil jediný způsob, jak diamant vybrousit – pouze jiným diamantem.

Dovednost broušení byla zdokonalována po 4 století. První briliantový brus je znám z roku 1910. Autorem současného způsobu je Marcel Tolkowski, který vypočítal a dovedl do dokonalosti ideální sklon úhlů jednotlivých plošek. Jeho metoda pochází vznikla mezi roky 1917-1919 a je důvodem, proč se šperky z briliantů tak třpytí. Cílem je dosáhnout dokonalého lomu světla v celém barevném spektru a maximální intenzitě.

Tento ideální brus je kruhový a dohromady jej tvoří 57 plošek (faset). Je povolena jedna ploška navíc, na hrotu jehlanu ve spodní části drahokamu. Ideálně by se zde měly sbíhat hrany bočních plošek do jediného hrotu. Vybrousit takto diamant je však téměř nemožné.

Briliantový brus tvoří:

• 1 rovná horní ploška
• 32 horních faset uspořádaných okolo hran horní plochy
• 24 spodních faset
• (1 spodní ploška)

Co je to zirkon?

Zirkon je kámen, který je široce využíván ve šperkařství jako náhrada diamantu. Jedná se o kubickou formu oxidu zirkoničitého, který má podobné vlastnosti jako diamant. Jeho vysoký index světelného lomu a vysoká tvrdost (8,5 v Mohsově stupnici) z něj dělá téměř dokonalou a cenově dostupnou imitaci vzácného diamantu.

Podobné vlastnosti má také karbid křemíku (SiC), sloučenina křemíku a uhlíku, která se přirozeně vyskytuje ve velmi malém množství v podobě minerálu zvaného moissanit. V přírodě lze najít krystaly pouze o velikosti několika milimetrů, a jen o málo větší se vyskytují v meteoritech. Moderní technologie je schopná tuto sloučeninu „vypěstovat“ v laboratorních podmínkách. Pro své vlastnosti jako je tvrdost 9,5 na Mohsově stupnici a diamantový lesk je rovněž využíván jako levnější náhrada diamantu při výrobě šperků.

Jaký je rozdíl mezi diamantem (briliantem) a zirkonem?

• Vzhled: Pro laiky a lidské oko jsou zirkony a diamanty od sebe prakticky nerozeznatelné. Rozdílů si povšimne cvičené oko znalce.
• Tvrdost: Zirkony jsou o něco měkčí, a proto se časem obrousí, čímž se změní jejich tvar a začnou ztrácet svůj lesk. Pravý diamant si své vlastnosti uchová bez ohledu na dobu nošení.
• Cena: Jednoznačnou výhodou zirkonů je výrazně nižší zátěž na peněženku. Prsten s touto imitací diamantu je možné pořídit již v řádu několika tisíc. Na diamantové prsteny se hledí spíše jako na investici. Zde se základní cena pohybuje od desetitisíc korun.

Rozdíl mezi přírodním diamantem a laboratorním diamantem

• Vzhled: Laboratorní diamant má stejné optické vlastnosti jako přírodní diamant.
• Tvrdost: Kvalitativně se jedná o pravý diamant, rozdíl je v jeho původu. Tvrdost kamene je tak identická s přírodním diamantem. Rozdíl je v čistotě (přítomnosti jiných minerálů) a dokonalosti vnitřní struktury.
• Cena: Cena bývá zpravidla o 20-50 % nižší než u přírodního diamantu.

Rozdíl mezi diamantem a moissanitem

• Vzhled: Má vyšší index lomu světla než diamant, jedná se tedy o blyštivější kámen, který má schopnost dvojlomu. Proto je jeho lesk často až duhový.
• Tvrdost: Moissanit je velmi odolný kámen s tvrdostí 9,25-9,5 na Mohsově stupnici a pyšní se čistotou struktury.
• Cena: Jedná se o kámen vyrobený laboratorně, v přírodě jej existuje jen velmi malé množství. Jeho cena se pohybuje ještě zhruba o 20 % níže než u laboratorního diamantu.