Češi mají problém šetřit. Třetina lidí má rezervu sotva na měsíc

Ač jsou Češi spořivý národ, téměř třetina z nich má jen minimální rezervu, která by pokryla výdaje sotva na měsíc a každá desátá domácnost nemá našetřeno dokonce vůbec nic. A rozhodně nejde jen o lidi s malým příjmem. Málo mají i ti, kteří se řadí k tzv. střední vrstvě.

Nepříjemné výsledky vzešly z průzkumu Indexu finančního zdraví Čechů, který pro Českou spořitelnu a Evropu v datech uskutečnil Ipsos.

Krátkodobou rezervu tvoří 9 z 10 Čechů. Spoří ale málo

Každý člověk by měl mít – podle finančních specialistů – naspořeno alespoň šestinásobek průměrných měsíčních příjmů. Jak ukázal zmíněný průzkum, ani zdaleka tomu tak není. I když si rezervu tvoří 9 z 10 obyvatel, pravidelně to dělá jen asi polovina. Zhruba 29 % domácností má jen minimální rezervu, která by pokryla měsíc výpadku příjmů, a to ještě stěží. Je smutné, že často šetří jen díky sdílení příjmů mezi členy domácnosti. Přes polovinu (57 procent) lidí uvedlo, že vychází jen s obtížemi se svým rozpočtem a 41 procent má strach, že se situace bude nadále zhoršovat.

Znepokojující je i fakt, že zatímco 41 % obyvatel stále dokáže šetřit víceméně stejné, takřka stejný počet (40 %) musel své spoření omezit a někteří neušetří vůbec nic.

Lidé mají potíže platit své výdaje

„Každý šestý Čech během uplynulého roku nedokázal zaplatit alespoň jeden ze svých běžných výdajů, jako jsou platby za energie, nájem, telefonní a internetové služby nebo splátky hypotečních, leasingových či jiných úvěrů,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Lidem se výrazně zvedly výdaje na provoz domácnosti a nákup potravin. Podle indexu je to až 45 %.

Výsledky ukazují, že finanční rezervu si obvykle netvoří osoby s nízkým vzděláním a příjmem. Nevyužívají tolik pojištění a bydlí v pronájmu. Ohrožené jsou i lidé po rozvodu nebo rozchodu žijící sami s dětmi a senioři.

Situaci zhoršují nízké příjmy a rychlý růst cen

Rok 2022 byl pro mnohé hodně náročný. Ceny stoupaly v podstatě před očima, zatímco příjmy jen mírně. Domácnosti byly a jsou nuceny snižovat svou spotřebu, hledat různé způsoby, jak ušetřit za energie v domácnosti, mít více příjmů nebo čerpat z rezerv. Celých 9 % respondentů uvedlo, že pokrývá z úspor běžné náklady a 3 % dokonce z půjček.

Z dat, která jsou k dispozici, vyplývá, že schopnost splácení ovlivňují i další faktory, například využívání různých spořicích, a hlavně úvěrových produktů. Ty mají často ještě špatně nastavené na nevýhodně podmínky a platí mnohem víc, než by museli, nebo mají větší počet úvěrů a splátky jim ukrajují z rozpočtu příliš velkou částku. Pokud je domácnost hodně zadlužená, měla by zkusit najít řešení a své dluhy trochu umírnit, například konsolidací půjček nebo refinancováním, čemuž by měl předcházet důsledný průzkum trhu ve srovnávači půjček jako jsou Férovépůjčky.cz. Když lidé vydávají příliš mnoho peněz na zbytečné úvěry, snižuje se jejich schopnost tvořit úspory.

Takřka 72 % lidí uvádí, že problémem jsou u nich nízké příjmy a předpokládá, že řešením by bylo zvýšení příjmu a snížení výdajů. V průzkumu uváděli i lepší přehled o hospodaření a motivující finanční produkty a služby.

Tři čtvrtiny lidí nemají žádného poradce

Jen 24 % lidí se o své finanční situaci s někým jiným baví. Často je to v rámci rodin, kam spadá 62 % dotazovaných. Tři čtvrtiny lidí své finance s nikým nekonzultují.

Bude letos lépe?

I přesto, že momentální situace se zdá hodně černá a beze stopy po nějakém brzkém zlepšení, nemusí být tak zle, jak se zdá. Česká národní banka ve své poslední zveřejněné prognóze uvedla, že by měl růst cen konečně zvolnit a inflace zvolna klesat. Pro rok 2023 očekává, že se dostane na hodnotu 10,8 % a ke konci roku 2024 by mohla klesnout zpět na 2 %.

Podle Moniky Hrubé, která odpovídá v České spořitelně za finanční zdraví, jsou také asi dvě třetiny české společnosti finančně zdravé a odolné. U těch se dá předpokládat, že i nadále odolají stoupajícím problémům.