Recenze her

Mafia: Definitive Edition dokonce vylepšuje českou legendu

Mafia: The City of Lost Heaven patří zaslouženě mezi legendy českých her. Asi málokterá česká hry by mohla s Mafií soupeřit a snad každý si tuto hru užil. Já sám jsem jí hrál ještě na základní škole a dodnes mám na první dohrání skvělé vzpomínky. Je ale pravda, že od vydání uplynula téměř 2 desetiletí, což se prostě na hře pozná. Přestože je Mafia i dnes zcela pohodově hratelná, tak některé pasáže prostě zestárly, některé jsou pak naprosto úmorné.

Prim ale vždycky hrál příběh o trojce Tommym, Pauliem a Samovi. Rodina, přátelství, věrnost i zrada hrály naprosto klíčovou roli, a jsou to právě ony, díky kterým si Mafia našla nespočet fanoušků hlavně u nás, ale také ve světě. Remake tak byl očekáván hlavně s napětím. Mohlo se pokazit leccos a necitlivé zásahy hlavně do příběhu mohly vše poslat náležitě do kopru. Remaku se ujalo studio Hangar 13, které stojí za jinak poměrně rozpačitě přijatou Mafia III. Naštěstí za sebe mohu prohlásit, že se remake jednoznačně povedl a lidé v Hangar 13 odvedli sakra dobrou práci s převedením skoro 20 let staré hry do moderního kabátku, který ale nestojí jen na lepší grafice, ale celkově lépe fungujícím tempu i osekání jinak zdlouhavých pasáží.

Příběh zůstal na svém místě

Právě příběh je u první Mafie naprosto zásadní, a lidé z Hangar 13 si toho byli velmi dobře vědomi. Mise jsou tu všechny, žádná nechybí a žádná nepřebývá, a jestli Mafii znáte, dočkáte se jen velmi málo překvapení, která jsou obvykle spíše kosmetická a na celkovém vyústění nebo základech příběhu se nezměnilo díkybohu nic.

Kde jsme se dočkali nějakých změn, bylo u přístupu k postavám a jejich prostoru v příběhu. Zatímco třeba v původní hře je Sára vidět vlastně jen párkrát a ještě jenom na začátku hry, tak v remaku dostala mnohem větší prostor skrz naskrz celým příběhem, stejně jako zajímavější vykreslení.

Změn jsme se dočkali i u ostatních postav. Zatímco v původní Mafii to možná skoro vypadalo, že jsou všichni mafiáni snad až klaďasové, kteří si užívají života a vše se daří, v remaku se klade větší důraz na daň, kterou si neustálé zabíjení vybírá. Tommy, Paulie i Sam jsou prací někdy dost semletí, přestože se mise daří a obchod kvete. Popíjení v baru už není jen užívání si, ale únik od reality života gangsterů, který rozhodně není žádný med.

Změny v misích jsou velmi citlivé a zaslouží obrovskou pochvalu

Snad každá mise v původní Mafii se dočkala legendárního statusu. Některé, protože jsou prostě super, jiné, protože je každý nenáviděl (zdravíme Fair Play). Přílišné zásahy do struktury misí se nemusely vyplatit, na druhou stranu zachovat vše by také nešlo. Hangar 13 v tomto ohledu odvedl parádní práci.

Z misí bylo osekáno hlavně neustálé přejíždění městem, které hlavně ke konci už bylo dost únavné a zabíralo podstatnou část hratelnosti, přestože se nic extra nedělo. Hlavně vedlejší mise pro Lucase Bertoneho byly v tomto ohledu vycpávkou, která natahovala hru a nepřinášela prakticky nic nového. Obvykle se jenom někam jezdilo, občas se někam jezdilo s časovým limitem, nebo se plnily úkoly o pár řádů méně zábavné nebo nápadité, než ty hlavní mafiánské. Přestože auta pro Lucase jdou stále hledat, hra nás do ničeho nenutí a jde spíše o zajímavý doplněk, než snaha o zaplnění města moderními sporťáky.

Také návraty do Salieriho baru po snad každé misi už se nekonají, a mise končí ve chvíli, kdy končí něco zajímavého. Jízdy po městě byly fajn, ale bylo jich prostě moc a byly vždy stejné. Remake je v tomto ohledu lépe vybalancovaným zážitkem mezi ježděním (kterého je stále dostatek), a přestřelkami nebo tichou akcí.

Některé mise se přeci jen dočkaly změn, ale (téměř) vždy to je k lepšímu

Nejzásadnější je jedna z posledních misí Jen tak pro radost. Nošení beden do skladu a nakládání dalších beden na náklaďák byla prostě nuda, kterou pro někoho možná překonávala pouze frustrace ze závodu ve Fair Play. V remaku je tohle jediná mise, která se od originálu zásadně liší, a namísto nakládání beden si užijete povedenou stealth misi bez přenášení byť jen jediné bedny.

Mise jako Volební kampaň v základu zůstala a přestřelka ve vězení se stále koná, ale dává teď větší smysl, než že byla opuštěná budova z nějakého důvodu plná po zuby ozbrojených zločinců. I závod ve Fair Play se dočkal změny a jde o razantně akčnější a agresivnější závodění, které ale není rozhodně nijak frustrující a není se potřeba bát toho, že by auto po jednom nárazu bylo nepojízdné.

Další mise se dočkaly osekání přejížděcích částí, a mnohdy nabízí trochu jiný a akčnější zážitek, nějakou tu akci nebo automobilovou honičku navíc. V základu ale srdce misí zůstalo na správném místě, a jde stále o tu hru, kterou si mnozí pamatujeme. Snad žádná mise mi nepřišla kvůli nějakému zásahu horší. I tady se měnilo opravdu citlivě a znovu nemohu jinak než chválit.

Velmi vítaná změna pak spočívá v parťácích, kteří v misi občas Tommymu sekundují. Za celou hru se mi jedinkrát nestalo, že by někdo z parťáků zemřel a misi jsem kvůli tomu musel opakovat. V některých misích v původní Mafii bylo tohle umírání opravdu frustrující, a nešlo s tím nic moc dělat, než doufat, že si holt Paulie nedoběhne pro ránu z brokovnice z metrové vzdálenosti.

A jak dopadl dabing?

I dabing je nedílnou součástí původní Mafie. Po dohrání původní Mafie a následně remaku mohu prohlásit, že co se hereckých výkonů i technické stránky týče, vše je vlastně zcela při starém. Hlavní trio postav stejně jako řada dalších postav má stejné dabéry, a na ty ostatní si rychle zvyknete. Dabing se povedl a nějaké ty kostrbaté věty, nepřesné překlady nebo technické nedostatky se snadno odpustí.

Jediným zásadním nedostatkem pro mě zůstává nepřeložení zpráv v rádiu. Jde snad o jedinou část hry, která je prostě v angličtině bez překladu. Jednak kontrast mezi kompletně českou hrou, ve které se najednou spustí angličtina, trochu bije do uší, ale co je hlavní, v rádiu se často hovoří o velmi zajímavých věcech. Často jde o zprávy toho, co jsme zvládli během některé mise, ale někdy také o lepší pochopení kontextu hry a co se v té době dělo v USA i ve světě. Pro ty, co angličtinou nevládnou, je to obrovská a pro mě docela nepochopitelná škoda.

Celkové zhodnocení Mafia: Definitive Edition

Hangar 13 odvedl opravdu skvělou práci a přinesl moderní hru, která vzdává hold českému pokladu. Někdo by možná chtěl změn více, někdo zase na původní hru nedá dopustit a jakákoliv odchylka je rouháním. Hratelnost je super, postavy jsou propracovanější a lépe vykreslené, přestože původní trio už možná nejsou takoví skoro až heroičtí sympaťáci, tak jde o zajímavější a uvěřitelnější postavy.

Hlavní náplň misí zůstala na svém místě. Osekaly se hlavně opakující se části s přejížděním celého města a mise Lucase Bertoneho, ale namísto toho jsme dostali rozšířené mise nebo šťavnatější akci i přestřelky.

Všeho všudy se remake povedl nad očekávání. U trailerů a ukázek ze hry jsem byl opatrně optimistický, ale výsledek předčil má očekávání. Nejde jen o remaster grafiky, ale opravdu citlivě zpracovaný remake, který by neměl ani v očích největších harcovníků původní Mafie udělat ostudu. Ať už jste původní Mafii hráli, nebo ne, Mafia: Definitive Edition rozhodně doporučuji.

5 2 hlasů
Hodnocení článku
Mafia: Definitive Edition
  • Celkové hodnocení
4.5

Celkové hodnocení Mafia: Definitive Edition

Mafia: Definitive Edition je sakra povedeným remakem české legendy. Změny jsou citlivé a hlavně tam, kde to opravdu bylo potřeba. I když je původní Mafie navždy zaryta v srdcích hráčů, některé mechanismy už by prostě dnes nefungovaly. Hangar 13 v tomto ohledu odvedl skvělou práci a remake Mafie musím doporučit jak znalcům každé ulice Lost Heaven, tak těm, kteří si tento legendární příběh chtějí vychutnat poprvé.

Odesílám
Vaše hodnocení
4.6 (5 hodnocení)
0 Komentářů
Zpetná vazba ve článku
Podívat se na všechny komentáře
Back to top button