Jaký je rozdíl mezi vránou vs havranem vs krkavcem?

Podzimní rovnodennost značí počátek astronomického podzimu a pro zkušené ornitology představuje odpočet pro přílet hejn ptáků honosících se černými kabátky ozývající se svým typickým hlasitým krákáním. Kolemjdoucí si jich pramálo povšimnou a někdy v nich dokonce tito šarmantní pánové a dámy vyvolávají děs a hrůzu.

Seznamte se prosím s havrany, inteligentními ptáky z čeledi krkavcovití, jež dobové tradice označují za symbol smrti, chudoby, smůly a zkázy.

V tomto článku vám představíme havrana a jeho nejbližší příbuzné z čeledi krkavcovitých a ukážeme vám, jak jednoduše rozeznat rozdíl mezi havranem a vránou, krkavcem, kavkou sojkou i strakou.

Zobák

Nejvýraznější rozdíl mezi havranem a vránou je zbarvení, opeření a tvar jejich zobáku.

Dospělý havran má lysý kořen zobáku, zatímco vrána jej má porostlý peřím. Na rozdíl od krkavce, jehož zobák je výrazně větší než u obou zbylých druhů a má mohutný černý zobák s opeřeným kořenem.

Mladí jedinci havrana, kteří mají ještě opeřený zobák se dají snáze zaměnit s vránou černou. Nicméně vrána má zobák vyšší a položený o něco výše. Čelo havrana vypadá z profilu strmější oproti čelu vrány.

Velikost

Havran a vrána jsou zhruba stejně velcí. Havran běžně váží jen o něco málo méně něž vrána, ale může být i výrazně drobnější. Havran při stejné váze jako vrána má menší rozpětí křídel a kratší ocas. Krkavec je v porovnání s oběma dalšími druhy dvakrát větší.

Havran

• Délka těla: 45–47 cm
• Hmotnost: 200–625 g
• Rozpětí křídel: 81–94 cm

Vrána

• Délka těla: 45–50 cm
• Rozpětí křídel: 90–100 cm
• Hmotnost: 600–700 g

Krkavec

• Délka těla: 54–70 cm
• Rozpětí křídel: 115–130 cm
• Hmotnost: 700–1500 g

Barva peří

Rozdíl mezi havranem, vránou a krkavcem lze poznat i podle detailů v barvě peří. Všichni tři mají černé peří, liší se však barevnými odlesky. Havraní peří má odlesk kovově modrofialový, krkavec se leskne kovově a vrána modře.

Havrani mají horní část nohou porostlou peřím, téměř jako by nosili „kalhotky“.

Díky barvě peří nejlépe poznáte rozdíl mezi ostatními krkavcovitými, sojkou, kavkou a strakou.

U straky nelze přehlédnout její typická bílá pera na prsou, břichu, lopatkách, dolních zádech, kostřci (peří u ocasu blízko kostrče) a vnitřních praporech dolních letek. Výrazný je také jejich kovový lesk do modra na křídlech a dozelena na ocasních perech.

Peří kavek je spíše tmavošedé než černé. Nejvýraznější je jejich šedé zbarvení v okolí krku a šíje.

Sojka je nepřehlédnutelný pestře zbarvený krkavcovitý pták s černým peřím pouze na koncích ocasu, na křídlech a u zobáku – připomínající vous. Celé její tělo je jinak světle hnědo-oranžové. Dále má bílé peří na hlavě, křídlech a na kostřci. Samozřejmě nejnápadnější partií sojky jsou její typická modrá pírka s černým vlnkováním na křídlech.

Ocas

Další rozdíl lze pozorovat ve tvaru ocasu. Takto lze rozlišit krkavcovité zejména za letu. Vrána má ocas rovný, zatímco havran zakulacený a krkavec se honosí klínovitým tvarem ocasu.

Migrace

Havrani přilétají ze severovýchodu, zpravidla v říjnu, nejpozději však v polovině měsíce u nás vídáme první jedince, přezimují u nás až do března. Naši havrani odlétají na jihovýchod, většinou do Francie.

Vrány odlétají na jih, v zimě k nám přilétají vrány ze severu.

Způsob života

Havran

Přes den jej vídáme běžně ve městě, v blízkostí lidí, kde se naučil sžít a hledat potravu, zajímavostí je, že se v České republice nachází po celý rok, jen v zimě jeho počty výrazně rostou kvůli migraci.

Ve své domovině – předpokládá se Rusko, severní Ukrajina a Permský Ural – hnízdí u toků řek v korunách starých stromů.

Vždy před setměním se havraní hejna scházejí na polích blízko lesních hájků. Když se začíná smrákat, tak se celé hejno za velkého křiku zvedne a zaletí do lesa, kde v korunách stromů pokračuje ve svém hlasitém rokování

Vrána

Vrány hnízdí na vyvýšených místech, ideálně v korunách stromů, ale nepohrdnou ani vysokým křovím, skalami či sloupy.

Potrava

Krkavcovití jsou všežravci, což znamená že se jejich strava skládá jak z živočišné, tak i rostlinné složky. Na jejich jídelníčku najdete různé kořínky, hmyz, žížaly, obojživelníky, malé savce, vejce, ptáčata a výjimkou nejsou ani mršiny. Zejména v zimě se stahují do blízkosti lidských obydlí, zejména pak do měst, kde se živí i odpadky. Hlavním rozdílem je, že strava vrány je převážně živočišná, zatímco potrava havrana je složená z živočišné složky pouze z jedné třetiny.

Zajímavosti:

• Všichni krkavcovití jsou velmi inteligentní a dokáží se naučit imitovat zpěvy různých ptáků, a dokonce i lidskou řeč.
• Zpravidla žijí ve stejných párech celý život.
• Čeleď krkavcovití spadá do řádu pěvců.