Jaký je rozdíl mezi pranostikou a příslovím?

Přísloví a pranostiky jsou běžně v našem jazyce používány. Všichni se s nimi zpravidla setkáme již v útlém věku, prostřednictví rodičů, prarodičů, či učitelů. A i jako malé děti chápeme, že se jedná o nějaké moudro předávané, povětšinou ústně, z generace na generaci.

V tomto článku se dozvíte, jaký je rozdíl mezi pranostikou a příslovím. A jak přesně definovat hranici například mezi: „Březen za kamna vlezem.“ a „Bez peněz do hospody nelez.“.

Co je pranostika?

Slovo pranostika pochází z řeckého „prognósis“ a znamená předpověď. Tento, většinou větný, útvar lidové slovesnosti je výsledkem dlouhodobého pozorování přírody a jejích zákonů v rámci ročních období a jednotlivých dnů. Většinou má vztah k počasí, zemědělství a celému hospodářství.

Pranostikám je přikládána různá váha odpovídající pravděpodobnosti jejich naplnění. Nejvíce přesné jsou ty odkazující na slunovrat a rovnodennost. Další věrohodné pranostiky vycházejí z dlouhodobých zemědělských zkušeností a pozorování počasí, jeho chování a tendencí.

Věda zabývající se pranostikami se nazývá paremiologie, dále se jim v rámci výzkumu blíže věnuje i folkloristika, etnografie a etnologie. Okrajově jsou rovněž zajímavá pro lingvisti a literární teoretiky.

Příklady lidové pranostiky na měsíce:

Jako příklady, jsme pro vás vybrali pět méně i více známých pranostik na jednotlivé měsíce roku:

Pranostika leden:

Leden studený, duben zelený.
Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.
Když začátek ledna krásně, budou na jaře bouřky časně.

Pranostika únor

Únor bílý – pole sílí.
Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med.

Pranostika březen

Hřmí-li v březnu, tak také v červnu
Březen bez vody – duben bez trávy.
Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
V březnu vítr, v dubnu déšť – pak jistě úrodný rok jest.
Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.

Pranostika duben

Duben hojný vodou – říjen vínem.
Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
Co duben našetří, to květen spálí.
Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.

Pranostika květen

V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá.
Když se v máji blýská, sedlák si výská.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
Studený máj – v stodole ráj.
Májová vlažička – naroste travička; májový deštíček – poroste chlebíček.

Pranostika červen

Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
Červen-li více sucho, než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
Chladný květen, červen vlažný – je pro sýpky, sudy blažný.

Pranostika červenec

Červenec – úrody blíženec.
Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.
V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Když dne ubývá, horka přibývá.

Pranostika srpen

Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.

Pranostika září

Září, na léto jde stáří.
Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.

Pranostika říjen

Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý.
V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Je-li říjen velmi zelený, bude, zato leden hodně studený.

Pranostika listopad

Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Jaký listopad, takový březen.

Pranostika prosinec

Prosinec naleje a leden zavěje.
Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.
Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině.

Co je to přísloví?

V případě přísloví se rovněž jedná o útvar lidové slovesnosti, zpravidla rýmovaný či rytmický, vyjadřující mravní ponaučení pomocí metafory či přirovnání. Tyto výroky stručně a výstižně reflektují zkušenosti našich předků a představují normy jednání, které působí jako morální imperativ.

I v případě přísloví platí, že jsou zkoumány vědou nazývanou paremiologie. Běžně jsou dělena na přísloví gnómická a metaforická, tady na ta, která mají povahu varování či příkazu a na ta, jejichž pravý význam je skryt za obrazným vyjádřením. Časté je také dělení tematické, zde nalezneme různá přísloví o lásce, o životě a o penězích.

Zde se také nabízí probrat rozdíl mezi příslovím a rčením. Oba jsou to útvary jazykové slovesnosti, jejichž dlouhodobým užíváním došlo k jejich ustálení. Rčení je však vždy metaforické a na rozdíl od přísloví nenese morální poučení.

Známá česká přísloví a rčení

Bez peněz do hospody nelez.
Co je v domě, není pro mě.
Co na srdci to na jazyku.
Co tě nepálí, nehas.

Známá japonská, anglická a čínská přísloví

Na útvary jazykové slovesnosti není samozřejmě bohatá pouze čeština, pojďme se podívat na pár příkladů zahraničních přísloví.

Japonská přísloví

Ani nejlepší sokol ničeho neuloví, když se mu nedovolí vzlétnout.
Hřebík, který vyčnívá, dostane kladivem.
Květina je krásná polorozkvetlá, opilost také.
Na cestě nechť tě provází souputník, v životě soucit.
Štěstí se nečekaně samo oznámí. Náhodou zívne pes – a moucha vlítne psovi do tlamy.

Anglická přísloví

Never put off till tomorrow what you can do today. = Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
Look before you leap. = Dvakrát měř, jednou řež. (Dívej se, než skočíš)
One swallow does not make a summer. = Jedna vlaštovka jaro nedělá. (Jedna vlaštovka léto nedělá.)
Better late than never. = Lépe pozdě, než nikdy.
A bird in hand is worth two in a bush. = Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. (Pták v hrsti je roven dvěma ve křoví.)

Čínská přísloví

Dobré zprávy se z domu nedostanou – špatné se roznesou na tisíc mil.
Jen cizíma očima lze vidět své nedostatky.
Když vane vítr změny, jedni staví ochranné zdi a druzí větrné mlýny.
Lépe děti vychovávat než pro ně hromadit majetek.
Pěstovat vědu a nemilovat lidi je jako rozžehnout pochodeň a zavřít oči.