Strážci Galaxie Vol. 2 / Guardians of the Galaxy Vol. 2 (2017) – recenze filmu

Milovaný první díl Strážců galaxie nastavil laťku hodně vysoko. Avengers: Age of Ultron jí velmi křečovitým způsobem podlezli a Captain America: Civil War je holt jen o těch nejpřízemnějších „nudných“ Avengers, i když je to velmi povedený film. Na druhé Strážce tak mnoho z nás čekalo jako na smilování, kdy dostaneme další nářezovou vesmírnou akci, která se nebere tak úplně vážně.
Povedlo se to? Povedlo, ale s Vol. 2 to je trochu obtížnější. Na jednu stranu jsme dostali film, který v mnohém připomíná spíše druhou polovinu příběhů největších kreténů (pouze cituji) galaxie, na druhou se bohužel naplno ukazuje, že méně je někdy více.
📝Obsah
Tentokrát se Strážci galaxie rozdělují
Od začátku je jasné, že jedeme na stejné vlně, jako minule. Místo skopčení Star-Lorda dostáváme bitvu s obrovskou vesmírnou chobotnicí, a pocit, že všechno je, jak má být. Na nic se ale nečeká, příběh pádí a během chvilky se setkáváme se Star-Lordovým otcem a Strážci se namísto potkávání z minulého dílu rozdělí do menších skupinek, a je nám představeno asi 15 dalších postav, které nejsou důležité nebo se jen na chvilku mihnou a zase zmizí.
Aby se všichni nakonec dostali do jedno grupy, je potřeba příběh posunout obrovskými kroky kupředu a druzí Strážci tak působí místy zkratkovitě a ne zrovna pospolitě. Máme tu super světlé momenty jako Rocketa a Yonduem, a třeba i řádění s létajícím šípem působí jako to nejlepší, co jsme dostali v jedničce.
Spousta pasáží ale působí tak nějak navíc. Celý guláš je připravený ze stejných ingrediencí, ale jakoby chutnal jinak, a hlavně závěr nechává tak trochu hořkou pachuť, kterou jsme rozhodně nechtěli.

Digibordel ze všech stran
Když už se Strážci konečně dostanou k onomu dalšímu zachraňování galaxie, spustí se asi 40 minutová prakticky nepřetržitá akce, u které se sice neustále něco děje, ale přijde i jakýsi pocit, že už je toho prostě moc. Ne že by tu nebyly vtípky nebo epické momenty, ale vše je tak moc odtržené od reality, přeplácané a hlavně dlouhé, že ke konci přijde spíše zívnutí, než prosba o nášup.
Naštěstí vše drží v rukách James Gunn, který i když to někde přehnal, vše stále drží pevně v rukách. Vlastně je docela obdivuhodné, že takto rozmáchlý film drží pohromadě a nikdy se vyloženě nerozpadne. Holt jen po úspěchu dostal přiklepnutý až moc velký rozpočet, a jaksi nevěděl, co si s ním počít, tak ho věnoval počítačovým studií, které měly za úkol vytvořit naprosto masivní bitvy hrdinů se schopnostmi, které ani nelze rozumně natočit.
Bohužel zmenšovat měřítko v Marvelovkách tak úplně nejde, a je to obrovská škoda. Dostali jsme sice poměrně osobní příběh Star-Lorda a jeho otce Ega, ale jakoby v té záplavě všeho ostatního nestihl zarezonovat tak, jak bylo v plánu. Je to škoda, protože Star-Lordův výběr táty místo otce nemá takový říz, jaký by mít měl.
Strážci Galaxie Vol. 2 i přes chyby fungují
Aby to nevypadalo, že na pokračování jen házím špínu, musím říci, že i přes všechny chyby se pořád jedná o velmi povedený příspěvek do MCU, který bohužel jen trpí syndromem „všeho víc než minule“.
Strážci budou vždycky jiní, než Avengers, nebo než dokonce třeba takový Thor, ale zatímco v jedničce to byla roztomilá parta anti-hrdinů, a jejich divnost se spíše přirozeně děla, u dvojky je nám malinko vtírána do obličeje. Malinké uzemnění by Strážcům jen a jen prospělo.
Strážci galaxie Vol.2 (2017) – Trailer
Strážci Galaxie Vol. 2
- Celkové hodnocení
Hodnocení Strážci Galaxie Vol. 2
Pořád povedené dobrodružství, ale Strážci galaxie Vol. 2 bohužel trpí tím, že je v něm až moc ingrediencí a bohužel až moc rozmáchlá akce plná digibordelu.