Klausova amnestie, její vysvětlení i kritika

Prezident Václav Klaus vyhlásil v roce 2013 částečnou amnestii

Prezident Václav Klaus měl ve svém funkčním období několik kontroverzních rozhodnutí, názorů nebo projevů, ale pravděpodobně nejvýrazněji se v paměti národa zapsal vyhlášení částečné amnestie, kterou vyhlásil ve svém Novoročním projevu 1. ledna 2013, přičemž amnestie vešla v platnost hned 2. ledna 2013.

Amnestie se týkala 111 tisíc trestů, přičemž bylo propuštěno necelých 6500 vězňů. Drtivá většina prominutých trestů se tak týkala podmínečně odsouzených, ale prominuty byly i domácí tresty nebo veřejně prospěšné práce.

Největší kontroverze vyvolalo zastavení trestních stíhání, od kterých k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let a za které nehrozilo v případě prokázání viny více než 10 let vězení. Tímto krokem byla zastavena řada kauz, které se týkaly hospodářské kriminality a korupce.

Vymezení Klausovy amnestie

Amnestie se týkala pouze těchto případů:

• Prominuty a zahlazeny (tedy vymazány z rejstříku trestů) byly tresty do jednoho roku odnětí svobody u všech odsouzených
• Prominuty byly tresty nebo zbytky trestů do 10 let u osob starších 74 let
• Prominuty byly tresty nebo zbytky nepodmíněných trestů do 3 let, a podmíněné tresty do 2 let u osob starších 69 let
• Prominuty byly nepodmíněné tresty do dvou let, pokud se nejednalo o zločiny, při nichž byla způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví, na zločiny proti životu a zdraví, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, anebo proti rodině a dětem
• Prominuty byly všechny tresty veřejně prospěšných prací a domácího vězení
• Zastavena byla všechna trestní stíhání, od jejichž zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let

Kritika amnestie

Právě poslední bod z výše vypsaného seznamu (ve skutečnosti se v zákoně jedná o druhý bod) byl velmi silně kritizován prakticky celým politickým spektrem. Zastaveny byly totiž kauzy, ve kterých se jednalo o škody za miliardy korun, a to včetně řady mediálně velmi sledovaných případů.

Navíc amnestie nijak zvlášť nemotivuje soudy, aby podobné kauzy vyřešily rychleji, a to i přes pravidelné arbitráže za neúměrně dlouho trvající rozhodovací procesy. Za tyto arbitráže je totiž souzen stát, nikoli soudy samotné, takže ve vzduchu visí otázka, jestli jsou soudy opravdu motivovány k tomu, aby případy vyřešily v co možná nejkratším termínu.

Prezident Klaus amnestii zdůvodnil tak, že šlo hlavně o poukázání na pomalost soudních procesů, kdy i po téměř dekádě nebyly schopny rozhodnout o vině nebo nevině, a že takovéto kauzy se musí řešit rychle a rázně. Navíc je otázka, jestli by byly dané kauzy opravdu dořešeny uznáním viny, nebo by se jen protahovaly o další roky.

Žaloba pro velezradu Václava Klause

Prezident České republiky může být žalován pouze za velezradu, tedy delikt, kterého se může dopustit pouze prezident republiky, který jedná proti svrchovanosti a celistvosti republiky, nebo proti jejímu demokratickému řádu.

Byla sepsána petice, která právě žalobu na Václava Klause požadovala, a na kterou se podepsalo 73 tisíc lidí. Senát nakonec žalobu odhlasoval, a ta tak byla podána.

Ústavní soud nakonec bez projednání žalobu zastavil, protože Václav Klaus již nebyl prezidentem. Žaloba pro velezradu totiž slouží hlavně jako nástroj pro odvolání prezidenta z funkce, což v té době nebylo potřeba.