Novinky a aktuality

Dysonova sféra a další technologie v Marvel Universu

Jak jednou řekl Arthur C. Clarke – „pokročilá věda se nedá odlišit od magie“ (v originále „magic is just a science we don’t understand yet“). Toto úžasné tvrzení najdeme i v jedněch z nejúspěšnějších filmů, tedy ve filmech založených na komixech od Marvelu – Marvel Cinematic Universe (MCU).

Již v prvním Thorovi říká hlavní hrdina, že to, co my považujeme za magii, je u nich normální věda. Ve druhém díle vidíme více v praxi, jak je pomocí „magie“ prováděn rentgen na Jane Fosterové. Před sto padesáti lety by bylo něco takového nemyslitelné, dnes je to standardní vybavení každé nemocnice. Jane ale, i když trochu ve vtipu, poznamenává, že jejich magické zařízení velmi připomíná technologie, které známe u nás na Zemi.

Dysonova sféra v Avengers: Infinity War

Dysonova sféra je spíše koncept, který je s dnešními technologiemi jednoduše nedosažitelný. Jedná se o gigantickou konstrukci, která by umožňovala zcela zachycovat a využívat záření hvězdy. Tuto hvězdu by tedy konstrukce musela nějakým způsobem obepínat, ať už prstencem nebo těles, která se pohybují na orbitě hvězdy.

 Takováto stavba by nadále umožňovala kolonizaci dalších galaxií. Je ale jasné, že ani kdybychom nashromáždili veškerý materiál naší sluneční soustavy, nezískali bychom dostatek na to, abychom mohli slunce obestavět, natož pak využít energii k něčemu dalšímu.

Před několika lety si ale vědci mysleli, že podobnou stavbu ve vesmíru opravdu našli. Nic není nemožné a mimozemské civilizace mohou být klidně miliardy let před námi a Dysonova sféra nemusí pro ně být nic nedosažitelného.

S podobnou konstrukcí jsme se mohli setkat v superúspěšném filmu Avengers: Infinity War (teorie a spekulace o Avengers 4 zde), a to nikde jinde, než na smyšlené planetě Nidavellir, na kterou si hrdina Thor přiletěl pro nové kladivo.

Dysonova sféra v Avengers Infinity War

Bifrost je vlastně červí díra, granáty zase díry černé

Zase se vracíme h Thorovi a technologii Bifrost. Ta je dokonce ve filmu pojmenovaná jako Einstein-Rosenův most. Ten mohou znalci science fiction znát pod názvem červí díra. V praxi se jedná o objekt, který zakřivuje náš třídimenzionální prostor tak, že je možné cestovat ve vesmíru obrovské vzdálenosti v rozumném čase (tedy ne v milionech nebo miliardách let).

V praxi obvykle tomuto objektu rozumíme tak, že se jedná o jakousi cestu. Velmi krásně a realisticky jsme se mohli s červí dírou setkat ve filmu Interstellar.

Zůstaneme ale ještě u Thora a jeho druhému dílu s podtitulem Temný svět. Elfové zde používali granáty, které velmi nápadně připomínaly tentokrát díry černé, které díky své gravitaci „vcucávají“ své okolí bez možnosti úniku.

Přestože jsou černé díry obvykle zobrazovány jako gigantické útvary, ve skutečnosti mohou být libovolně velké a i na Zemi se nám podařilo díky urychlovači částic miniaturní černé díry vytvořit.

Červí díra

Překonáme jednou filmovou magii?

Je jasné, že některé úkazy jsou prostě smyšlené a přímo odporují fyzikálním zákonům. Jednou se ale opravdu může stát, že i filmové technologie překonáme a co dnes vypadá jako magie, bude jen další z řady technologických pokroků.

Pokrok lidstva jde neuvěřitelně rychle dopředu. Problém je, že dílčí úspěchy jsou těžko zaznamenatelné. Stačí se ale podívat na technologie před deseti dvaceti lety. Něco jako chytrý telefon, což je dnes naprosto běžná věc dostupná prakticky každému, byl tehdy prakticky nemyslitelný a že překoná násobně výkon tehdejších počítačů, o tom se asi neuvažovalo vůbec. Uvidíme, jak bude svět vypadat za dalších 20 let, a můžeme se jen nechat překvapit.

Podobné články

Back to top button