Rozdíl mezi deodorantem a antiperspirantem: Vše, co potřebujete vědět

Deodorant a antiperspirant – dva pojmy, které se často pletou, ale ve skutečnosti jde o odlišné produkty. Stručně: deodorant zabraňuje zápachu, antiperspirant omezuje pocení. Deodorant tedy řeší bakterie a vůni, antiperspirant blokuje potní žlázy. To je ten hlavní rozdíl, který je dobré znát. Váš výběr pak záleží hlavně na tom, co od produktu vlastně čekáte.

Klíčové poznatky

• Deodoranty neutralizují zápach potu pomocí antibakteriálních látek, ale neomezují pocení samotné
• Antiperspiranty dočasně blokují potní žlázy sloučeninami hliníku a snižují tak produkci potu
• Nejvyšší účinnost antiperspirantu dosáhnete, když jej nanesete večer na suchou pokožku

Co znamená deodorant a antiperspirant

Deodoranty a antiperspiranty jsou různé typy přípravků. Deodorant se stará hlavně o zápach, antiperspirant řeší samotné pocení.

Definice a hlavní účel deodorantu

Deodorant je kosmetický přípravek, který potlačuje nepříjemný zápach vznikající při pocení. Nezastaví samotné pocení, ale obsahuje antibakteriální látky, které bojují s bakteriemi na kůži.

Když se pot spojí s bakteriemi, vzniká zápach. Deodorant tomu brání pomocí antimikrobiálních složek a často obsahuje i vůni. Hlavní výhoda? Pocení probíhá přirozeně, ale bez zápachu. Pokud se nepotíte příliš, často vám deodorant stačí. Většina moderních deodorantů je bez hliníkových solí, což někteří uživatelé ocení kvůli zdravotním obavám.

Definice a hlavní účel antiperspirantu

Antiperspirant má za úkol snížit nebo zabránit samotnému pocení. Funguje tak, že pomocí aktivních látek (většinou hliníkových solí) dočasně uzavře potní žlázy. Po aplikaci účinné látky proniknou do vývodů žláz a vytvoří tam zátku, takže se pot nedostane na povrch. Často obsahuje i složky, které fungují jako deodorant.

Antiperspirant se hodí, pokud vás trápí silné pocení nebo prostě chcete mít jistotu suchého podpaží. Na začátku je potřeba aplikovat častěji, později už jen podle potřeby.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi deodorantem a antiperspirantem

Základní rozdíl je ve způsobu, jakým oba produkty řeší problém s potem a zápachem. Deodorant bojuje s bakteriemi a zápachem, antiperspirant blokuje samotné pocení.

Princip funkce obou produktů

Deodorant využívá toho, že pot sám o sobě nezapáchá. Zápach vznikne až při kontaktu s bakteriemi na kůži. Antibakteriální látky v deodorantu brání množení těchto bakterií a tím eliminují zápach. Vonné složky pak přidávají příjemnou vůni.

Antiperspirant naopak obsahuje hliníkové soli, které uzavírají vývody potních žláz. Díky tomu se pot nedostává na povrch kůže v takovém množství. Účinné látky působí jako adstringenty, tedy stahují kůži a omezují činnost potních žláz.

Účinky na pocení a potní žlázy

Po použití deodorantu potní žlázy fungují normálně, potíte se stejně jako bez něj. Jen zápach je omezený díky antibakteriálním složkám. Deodorant nijak neovlivňuje samotné pocení.

Antiperspirant zasahuje přímo do činnosti potních žláz. Blokuje vývody a tím snižuje množství potu, který se dostane na povrch. Oblast podpaží zůstává sušší a na oblečení se objevuje méně skvrn. Během prvních dnů je potřeba aplikovat častěji, později stačí méně.

Složení a účinné látky

Deodoranty a antiperspiranty se liší nejen účinkem, ale i složením. Klíčové ingredience určují, jestli produkt zastaví pocení, nebo jen maskuje zápach.

Hliníkové soli a jejich role

Hliníkové soli jsou hlavní aktivní složkou antiperspirantů, nejčastěji aluminium chlorohydrate.

Tyto soli blokují výstupy potních žláz. Po aplikaci reagují s bílkovinami v potu a vytvoří dočasnou zátku. Tím se snižuje množství potu, který se dostane na povrch.

Hliník se do těla dostává i jinak – z vody, potravin nebo léků. V antiperspirantech se používá desítky let právě kvůli účinnosti. Některé studie zkoumaly možnou spojitost hliníku se zdravotními problémy, ale jasný důkaz chybí.

Je ale pravda, že hliník může někdy způsobit zánětlivé reakce. Blokování potních žláz může bránit vylučování škodlivin, což někdy vede k podráždění.

Vonné látky a antibakteriální složky

Deodoranty obsahují hlavně antibakteriální látky a parfémy. Ty bojují s bakteriemi, které rozkládají pot na zapáchající látky.

Antibakteriální složky brání množení bakterií na kůži, vonné látky pak maskují případný zápach. Deodoranty ale nezastavují samotné pocení.

Přírodní deodoranty často využívají esenciální oleje – třeba tea tree, levanduli nebo eukalyptus. Běžnou složkou bývá i jedlá soda, která zápach neutralizuje a trochu absorbuje vlhkost.

Parabeny a jiné přidané látky

Parabeny slouží jako konzervanty, prodlužují trvanlivost produktu. V ingrediencích je najdete jako methylparaben nebo propylparaben.

Zabraňují růstu bakterií a plísní v produktu. Některé studie ale vyvolaly obavy ohledně jejich bezpečnosti, proto se objevují i produkty bez parabenů.

Další přidané látky jsou emulgátory, zahušťovadla nebo změkčovadla, které zajišťují správnou konzistenci a snadnou aplikaci. Přírodní varianty často obsahují včelí vosk, kokosový olej nebo bambucké máslo místo syntetiky.

Výhody a nevýhody jednotlivých produktů

Na úvod si pojďme rychle ujasnit pojmy: deodorant pouze potlačuje zápach tím, že omezuje množení bakterií, zatímco antiperspirant brání samotnému pocení tím, že dočasně blokuje potní žlázy (většinou pomocí hliníkových solí). Minerální krystalové deodoranty jsou přírodní variantou, která neobsahuje chemické přísady ani hliník. Každý z těchto produktů má trochu jiné využití a dopady na pokožku.

Deodoranty i antiperspiranty mají své plusy i mínusy, které pocítíte hlavně v kontaktu s pokožkou a při nošení oblečení. Výběr záleží na tom, jak vaše pokožka reaguje na různé složky a jestli vám vadí viditelné stopy na oblečení.

Možné podráždění pokožky

Antiperspiranty obvykle obsahují hliníkové soli, které uzavírají potní žlázy. Tyto látky ale můžou způsobit zarudnutí, svědění nebo pálení, hlavně při častém používání. Kůže v podpaží bývá citlivá a opakovaná aplikace antiperspirantu někdy vede k podráždění.

Deodoranty jsou zpravidla šetrnější, protože neobsahují hliníkové soli a fungují hlavně antibakteriálně. Riziko podráždění je nižší, ale i tak mohou některé složky jako alkohol nebo syntetické parfémy vyvolat reakci u citlivějších jedinců.

Minerální krystalové deodoranty jsou považovány za nejšetrnější variantu, protože obsahují jen přírodní kamenec bez dalších chemikálií. Riziko alergií je tak minimální.

Vliv na žluté skvrny a stopy na oblečení

Žluté skvrny na oblečení vznikají hlavně reakcí potu s hliníkovými solemi v antiperspirantech. Pot z apokrinních žláz obsahuje bílkoviny a mastné kyseliny, které spolu s antiperspirantem způsobují typické nažloutlé zabarvení na textilu.

Deodoranty tyto žluté skvrny obvykle nezpůsobují, protože hliník neobsahují. Můžou ale na oblečení zanechat bílé nebo mastné stopy, zvlášť když jich použijete větší množství.

Před koupí je rozumné otestovat, zda konkrétní produkt nezanechává stopy na vašem oblečení. Roll-on přípravky, které schnou přímo na kůži, mívají menší tendenci zanechávat stopy než spreje.

Správné používání a výběr

Volba mezi deodorantem a antiperspirantem vychází hlavně z vašich potřeb a typu pokožky. Účinnost ovlivní i správná aplikace a načasování.

Kdy použít deodorant nebo antiperspirant

Antiperspirant se nejlépe aplikuje večer před spaním, kdy jsou potní žlázy méně aktivní a složky mají čas se vstřebat. Ráno to samozřejmě jde taky, jen je dobré počkat aspoň 10–15 minut před oblékáním, aby se produkt vsákl. Vždy nanášejte na čistou, suchou pokožku.

Pokud se nepotíte nijak extrémně a jde vám hlavně o zápach, deodorant většinou stačí. Je vhodný na každodenní použití během dne, třeba po sprše nebo cvičení. Antiperspirant má smysl při větší fyzické aktivitě, stresu nebo pokud vás trápí nadměrné pocení.

Pokud musíte antiperspirant aplikovat víckrát denně, možná je na místě sáhnout po silnějším přípravku, případně se poradit s lékařem ohledně hyperhidrózy.

Tipy pro citlivou pokožku

Citlivá pokožka potřebuje šetrné produkty bez alkoholu, parfemace a agresivních látek. Přírodní deodoranty s minerály jako kamenec, jedlá soda nebo esenciální oleje jsou pro citlivou kůži vhodnější, i když neomezují pocení tak výrazně.

Aplikujte vždy jen na zdravou, neporaněnou pokožku. Po holení je lepší pár hodin počkat. Pokud se objeví podráždění, začervenání nebo svědění, produkt raději vysaďte a zkuste hypoalergenní variantu.

Pro citlivou kůži bývají lepší roll-ony nebo krémy než spreje s alkoholem. Nový produkt vyzkoušejte nejdřív na malé ploše.

Zvláštní případy a alternativy

Nadměrné pocení někdy vyžaduje jiný přístup, než jaký nabízí běžné deodoranty. Pro citlivou pokožku jsou pak vhodné přírodní nebo hypoalergenní varianty bez chemie.

Nadměrné pocení a jeho řešení

Nadměrné pocení (hyperhidróza) se nejčastěji týká podpaží, dlaní, chodidel nebo čela. Obyčejné antiperspiranty tu často nestačí.

Driclor a podobné přípravky obsahují vyšší koncentraci hliníkových solí (15–25 %). Nanášíte je večer na suchou kůži 5–7 dní po sobě, pak už jen podle potřeby. Účinek vydrží i týden.

Botox je další možnost – injekce dočasně zablokují nervové signály k potním žlázám. Výsledek vydrží 4–6 měsíců.

Iontoforéza využívá slabý elektrický proud k dočasnému uzavření potních žláz, nejčastěji na dlaních a chodidlech. Je ale potřeba proceduru pravidelně opakovat.

Přírodní a hypoalergenní možnosti

Pojmy „přírodní deodorant“ a „hypoalergenní deodorant“ se často zaměňují, ale není to totéž. Přírodní deodoranty jsou vyráběny bez syntetických látek, zatímco hypoalergenní varianty jsou navrženy tak, aby co nejméně dráždily pokožku – mohou být přírodní, ale nemusí.

Přírodní deodoranty neobsahují hliníkové soli ani parabeny. Jsou založené na minerálech, rostlinných extraktech nebo éterických olejích.

Krystalové deodoranty z kamence draselného působí antibakteriálně, ale jsou bez parfemace. Neucpávají potní žlázy, jen brání množení bakterií na kůži. Jeden krystal vydrží klidně i rok.

Deodoranty s příměsí stříbra dezinfikují pokožku a ničí bakterie způsobující zápach. Často je volí lidé s citlivou pokožkou.

Sodabikarbonové přípravky neutralizují kyselé prostředí, kde se bakteriím daří. Některým lidem ale soda nesedí a může dráždit. V tom případě je lepší sáhnout po výrobcích s oxidem zinečnatým, který bývá šetrnější.

Přírodní varianty s kokosovým olejem nebo bambuckým máslem zároveň pečují o pokožku během antibakteriální ochrany.