Jak dlouho vydrží člověk bez spánku a příznaky deprivace

Jak dlouho můžeme tělu odepírat spánek?

Spánek je jednou z „činností“, která je pro naše tělo nepostradatelná. Během spánku regenerujeme, načerpáme energii, utřídíme si paměť a tělo zvládne další řadu věcí, na které během bdělosti není čas. Co když ale tělu spánek nedopřejeme vůbec, případně budeme spát méně, než bychom měli?

Nejdelší zaznamenaná doba člověka bez spánku je 264 hodin, tedy více než 11 dní. Již po 24 hodinách bez spánku, tedy jedné celé probdělé noci, se začnou objevovat poměrně zásadní příznaky spánkové deprivace. Ty se neustále prohlubují a po 3 dnech bez spánku mohou přijít i halucinace.

Dlouhodobá spánková deprivace může způsobovat:

• kognitivním poruchy
• podrážděnost
• bludy
• paranoiu
• psychózu

Přestože je smrt v důsledku spánkové deprivace velmi vzácná, může se stát. Tělo ale obvykle usne samo, než se tak stane.

Podívejte se, co se bude s vaším tělem dít, pokud mu nedopřejete spánek, a kdy začne být nespaní opravdu nebezpečné.

Co se s člověkem stane po 24 hodinách beze spánku

Nespat 24 hodin v kuse není zase tak neobvyklé. Nespat celou noc můžeme kvůli práci, učení se nebo starosti o někoho jiného. Pokud jste někdy celou noc probděli, asi uznáte, že nejde o nic příjemného, ale jednou se pořádně vyspat obvykle vše spraví a nebudeme mít žádné následky na zdraví.

I tak se ale po probdělé noci můžeme setkat s řadou příznaků. Podle různých studií je stav po 24 hodinách beze spánku přirovnávaný ke zhruba 1 promile alkoholu v krvi. To je asi 5 desetistupňových piv nebo více než půl litru vína. Tedy rozhodně ne málo, a rozhodně bychom v takovémto stavu neměli řídit, přestože alkoholtesterem bychom prošli.

Mezi další příznaky 24 hodin beze spánku patří například:

• ospalost
• podrážděnost
• zhoršené rozhodování a úsudek
• změněné vnímání
• poruchy paměti
• poruchy zraku a sluchu
• zhoršená koordinace
• zvýšené svalové napětí
• třes
• zvýšené riziko nehod

Příznaky 24hodinové spánkové deprivace obvykle odezní, jakmile se prospíte.

Co se s člověkem stane po 36 hodinách beze spánku

36 hodin bez spánku už je pro lidské tělo poměrně extrémní. Jde o stav, který typicky přichází, pokud celou noc nespíme, a musíme vydržet ještě další den vzhůru. Tedy zhruba, když bychom měli pomalu jít zase večer spát.

Nás špánkový cyklus pomáhá regulovat vyplavování některých hormonů, včetně kortizolu, inzulínu a lidského růstového hormonu. V důsledku toho může delší doba beze spánku změnit několik tělesných funkcí.

To se týká těchto věcí:

• chuť k jídlu
• metabolismus
• teplota
• nálada
• stres

Mezi účinky 36 hodin beze spánku patří:

• extrémní únava
• hormonální nerovnováha
• snížená motivace
• riskantní rozhodnutí
• nepružné uvažování
• snížená pozornost
• poruchy řeči, jako je špatná volba slov a intonace

Co se s člověkem stane po 48 hodinách beze spánku

Po dvou nocích beze spánku má většina lidí potíže zůstat vzhůru. Člověk pak může samovolně usínat na několik desítek sekund. Během těchto „mikrospánků“ se mozek nachází ve stavu podobném spánku. K mikrospánkům dochází mimovolně. Po mikrospánku se můžete cítit zmatení nebo dezorientovaní.

Pobyt v bdělém stavu po dobu 48 hodin také narušuje imunitní systém. Zánětlivé markery, které pomáhají tělu předcházet nemocem a zaměřovat se na ně, začnou cirkulovat ve zvýšeném množství míře.

Co se s člověkem stane po 72 hodinách beze spánku

Po 72 hodinách beze spánku většina lidí pociťuje nepřekonatelnou touhu po spánku, a často prostě nejde vydržet vzhůru. Tady je celkem zásadní rozdíl oproti tomu, jak dlouho člověk vydrží bez vody nebo jak dlouho člověk vydrží bez jídla. O spánek si tělo často prostě řekne tak, že se nemůžeme udržet vzhůru, a usneme.

Tři dny beze spánku hluboce omezují schopnost myslet, ale i funkce jako multitasking, zapamatování si detailů a pozornost. Po 3 dnech beze spánku často nezvládneme ani ty nejjednodušší činnosti.

Ovlivněny jsou také emoce. Lidé, kteří prošli touto úrovní spánkové deprivace, mohou být snadno podráždění. Mohou mít depresivní náladu, úzkost nebo paranoiu. Výzkum také zjistil, že spánková deprivace ztěžuje zpracování emocí druhých. Nejde nutně o empatii, ale i pouze to, že podle obličeje druhých nejsme schopni rozeznat jejich náladu, přestože jde o zjevné věci, jako je úsměv nebo zamračení.

Několikadenní spánková deprivace může výrazně změnit vnímání. Můžete mít halucinace, které se projevují tím, že vidíte něco, co tam není. Časté jsou také iluze. Iluze jsou nesprávnou interpretací něčeho, co je skutečné. Příkladem je, že vidíte ceduli a myslíte si, že je to člověk.

Nedostatek spánku ovlivní i naše chutě a příjem potravy

Nedostatek spánku může změnit chuť k jídlu i druhy potravin, na které máte chuť. Spánková deprivace je spojena jak se zvýšenou chutí k jídlu, tak se zvýšenou touhou po potravinách spojených s přibýváním na váze. Konzumace prázdných kalorií vás však může v konečném důsledku více unavit.

Dobré stravování může některé účinky spánkové deprivace kompenzovat, ale jen do určité míry. Vzhledem k tomu, že vaše tělo šetří energii, volte raději libové potraviny bohaté na bílkoviny, jako jsou ořechy, tvaroh nebo tofu. Vyhněte se bílkovinám spojeným s tuky, jako jsou steaky nebo sýry. Ty vás uspí.

Dehydratace může zhoršit účinky nedostatku spánku, takže je potřeba pít dostatek vody.

Jak na člověka působí dlouhodobý chronický nedostatek spánku?

Chronická částečná spánková deprivace nastává, když pravidelně nemáte dostatek spánku. Je to něco jiného, než když jednou za čas probdíte celou noc. Nedostatek spánku je mnohem častější stav, než spánková deprivace, protože skoro každý se alespoň na pár hodin denně vyspí, jen to nemusí stačit.

Nedostatkem spánku trpí poměrně hodně lidí, a jde i o třetinu obyvatel. Nejde navíc o trivialitu, protože s nedostatkem spánku se pojí řada zdravotních rizik.

Nedostatek spánku po krátkou dobu, například po dobu jednoho týdne, může způsobit:

• úzkost
• nestabilní náladu
• ospalost
• zapomnětlivost
• potíže se soustředěním
• potíže s udržením pozornosti
• kognitivní poruchy
• snížená výkonnost v práci nebo ve škole
• zvýšené riziko onemocnění nebo zranění

Z dlouhodobého hlediska může nedostatečný spánek snížit funkčnost imunitního systému a zvýšit riziko některých zdravotních potíží. Mezi ně patří:

• vysoký krevní tlak
• srdeční onemocnění
• mrtvice
• obezita
• cukrovka 2. typu
• duševní onemocnění

Kolik spánku potřebujete?

Množství spánku, které potřebujete za noc, se liší v závislosti na vašem věku. Obecně platí, že novorozenci a kojenci potřebují více spánku, a dospělí méně.

Pohlaví může také hrát roli v tom, kolik spánku potřebujete. Ženy mají tendenci spát o něco málo déle než muži, ačkoli důvody toho nejsou jasné.

Důležitá je také kvalita spánku. Pokud vás trápí, kolik spíte, domluvte si schůzku s lékařem. Stejně jako když máte pocit, že spíte dost, ale stále jste unaveni.

I pokud třeba v noci spíte 8 hodin, což je doporučená doba pro dospělého, neznamená to, že nemusíte trpět nedostatkem spánku. Kvalitu zhoršuje například požití alkoholu, chrápání vaše i případně partnera či partnerky, používání telefonu nebo dívání se na televizi těsně před ulehnutím do postele, ale také spánková apnoe.

Co si odnést

Není jasné, jak dlouho člověk bez spánku skutečně vydrží. Je však jasné, že extrémní příznaky mohou začít již za 36 hodin spánkové deprivace. Patří mezi ně snížená schopnost myslet, špatné rozhodování a poruchy řeči.

Když se tohle stane jednou za pár měsíců, pravděpodobně to naše zdraví neohrozí. Pokud se to ovšem děje častěji, měli bychom si spánkový režim srovnat, a pokud se tak děje nedobrovolně, měli bychom se poradit s lékařem.