Rozdíl mezi drtičem a štěpkovačem: Kompletní průvodce srovnáním
Na každé zahradě se čas od času objeví hromada větví a dřevního odpadu. Možná váháte, jaký stroj by vám s tím nejlépe pomohl. Pojďme si hned na začátku stručně ujasnit pojmy: drtič je zařízení, které větve rozmělňuje na jemnou drť pomocí rotujících nožů a hydrauliky. Štěpkovač řeže větve šnekem nebo ozubeným kolem na hrubší kousky – štěpku. Hlavní rozdíl? Drtič vyrábí jemnou směs vhodnou na kompost či mulč, štěpkovač produkuje větší štěpku, která se hodí hlavně k topení nebo na cesty.
Drť z drtiče bývá velikosti 5–10 mm, ideální pro kompostování, mulčování nebo jako palivo do kotlů se šnekovým podavačem. Štěpka ze štěpkovače má 6–8 cm, rychle schne a díky vysoké výhřevnosti se skvěle hodí do krbu nebo třeba na zahradní chodníky.
Co zvolit? Pokud vám jde o kompost a péči o zahradu, sáhněte po drtiči. Jestli hledáte levné palivo nebo materiál na zpevnění cestiček, štěpkovač bude pravděpodobně lepší volba.
📝Obsah
Klíčová zjištění
- Drtič dělá jemnou drť na kompost a mulč, štěpkovač produkuje hrubší štěpku na topení nebo dekorace
- Drtič používá hydrauliku a rotující nože, štěpkovač řeže větve mechanicky šnekem
- Štěpkovač je většinou levnější a jednodušší na údržbu, drtič dává větší kontrolu nad velikostí výsledku
Hlavní rozdíl mezi drtičem a štěpkovačem
Drtič a štěpkovač se liší hlavně tím, jak zahradní odpad zpracují a co z nich vyleze. Drtič větve rozdrtí na malé částečky, štěpkovač je řeže na větší, pravidelné kusy.
Princip zpracování materiálu
Drtič funguje na bázi rotujících nožů upevněných na setrvačníku. Větve se do stroje posouvají podávacími válci, které pohání hydraulika. Nože se točí vysokou rychlostí a větve rozbíjejí na malé kousky.
Štěpkovač naopak řeže větve ozubeným kolem nebo šnekem o protilehlou kovovou desku. Je to čistě mechanický proces, bez hydrauliky.
U drtiče jde regulovat rychlost zpracování, což ovlivní velikost drtě. U štěpkovače to nejde – velikost štěpky je hlavně podle tloušťky větví.
Výsledný produkt a jeho využití
Drtič vytvoří jemnou drť (5–10 mm), která je směsí různě velkých částic. Skvěle se hodí na kompost – rychle se rozkládá a vrací živiny do půdy. Můžete ji použít i jako mulč nebo do kotle se šnekovým podavačem.
Štěpkovač produkuje hrubší štěpku (6–8 cm), která je vzdušná a rychle schne. Díky tomu neplesniví a má vysokou výhřevnost. Nejlépe ji využijete na topení v krbech a kotlích, na zpevnění cestiček nebo jako dekoraci na záhonech.
| Vlastnost | Drtič | Štěpkovač |
|---|---|---|
| Velikost výstupu | 5–10 mm (drť) | 6–8 cm (štěpka) |
| Hlavní využití | Kompost, mulč | Topení, dekorace |
| Struktura | Hutná, jemná | Hrubá, vzdušná |
Vhodnost pro různé druhy odpadu
Drtič si poradí s menšími větvemi, listím, jehličím a dalším jemnějším zahradním odpadem. Je fajn pro pravidelnou údržbu, když potřebujete rychle zlikvidovat větší množství různorodého materiálu.
Štěpkovač je naopak určený hlavně na silnější větve a dřevní odpad. Zvládne i menší kmeny, s čímž by měl drtič problém. Pokud máte na zahradě hlavně silný dřevní odpad a chcete ho využít na topení, štěpkovač bude praktičtější.
Oba stroje zvládnou čerstvé i suché dřevo, klidně i s listím – není potřeba větve předem čistit.
Drtič: Charakteristika, použití a výhody
Drtič větví funguje na principu rozmělňování organického materiálu rotujícími noži. Výsledkem je jemná drť, která se hodí hlavně pro zahradnické účely.
Princip fungování drtiče
Srdcem drtiče je setrvačník se třemi noži, které při vysokých otáčkách rozdrtí větve na malé kousky. Materiál se k nožům dostává dvojicí podávacích válců, které pohání hydraulika.
Rychlost válců lze regulovat a tím ovlivnit velikost drtě. Vysoké otáčky zajišťují důkladné rozmělnění, ale je s tím spojená vyšší hlučnost – klidně až 110 dB.
Hydraulika umožňuje přesné nastavení podávání, ale je náročnější na údržbu než čistě mechanické systémy. Naostření nožů vyžaduje jejich vyjmutí a strojní broušení.
Typy drtičů a jejich mechanismy
Elektrické drtiče jsou ideální pro menší zahrady a větve do průměru 40–45 mm. Jsou tiché a lehké, ale výkon je omezený a potřebujete elektrický proud.
Benzínové drtiče zvládnou silnější větve (50–80 mm podle výkonu motoru). Jsou mobilní a výkonné, takže se hodí i na náročnější práce.
Drtiče s řemenovou převodovkou tlumí hluk a chrání motor při zablokování. Přímý pohon je účinnější, ale může být náchylnější k přetížení.
Některé modely mají sběrný koš na drť. Pěchovač pomáhá vtlačit materiál do násypky, což oceníte hlavně u suchých nebo pružných větví.
Možnosti využití drtě
Drť z drtiče (5–10 mm) je skvělá jako mulč na záhony a keře. Vrstva mulče brání plevelu, drží vlhkost a postupně se rozkládá na živiny.
Na kompost je jemná drť ideální, protože se rychle rozkládá. Když ji smícháte se zeleným odpadem a listím, dostanete vyváženou směs.
Hlavní využití drtě:
- Mulčování záhonů a keřů
- Přísada do kompostu pro rychlejší rozklad
- Podsypy pod keře a stromy
- Palivo do kotlů se šnekovým podavačem
Díky hutné struktuře se dá drť použít i jako zpevňující materiál na cestičky nebo pod dětská hřiště.
Drtič vs. štěpkovač: stručně a jasně
Drtič a štěpkovač – pojmy, které se často pletou. V čem je rozdíl? Drtič rozmělní větve a měkký odpad na jemnou drť vhodnou pro kompost. Štěpkovač naopak řeže dřevo na větší, pravidelné kousky (štěpky), které se hodí hlavně jako palivo nebo mulč. Takže: drtič = jemná drť, štěpkovač = větší štěpky.
Vhodné materiály pro drtič
Drtiče zvládnou čerstvé i suché větve, ale s čerstvými si poradí lehčeji. Maximální průměr větví záleží na konkrétním stroji – vždy si to ověřte u výrobce.
Listí, jehličí a měkčí zahradní odpad projdou drtičem bez potíží. Větve se zbytky listů nemusíte předem čistit, což docela urychlí úklid zahrady.
Co drtič nezpracuje:
- Kameny, kovové předměty
- Kořeny se zeminou
- Mokré nebo hodně vlhké větve (může se ucpat)
- Příliš silný materiál
Při práci s drtičem doporučujeme rukavice, ochranné brýle a chrániče sluchu. Hlučnost bývá opravdu vysoká – bez ochrany by to za chvíli nebylo příjemné.
Štěpkovač: princip a výsledek
Štěpkovač řeže dřevo pomocí nožů nebo kotoučů a výsledkem jsou štěpky stejné velikosti. Ty využijete hlavně jako palivo do kotle nebo mulč na zahradu.
Jak pracuje štěpkovač
Uvnitř štěpkovače je řezný kotouč nebo ozubené kolo s noži, které štěpí dřevo po vláknech. Materiál se vtahuje dovnitř stroje automaticky, takže větve nemusíte tlačit rukou.
Řezný mechanismus dělí dřevo na pravidelné štěpky – velikost záleží na nastavení a tloušťce větví. Štěpkovač má nižší otáčky než drtič, ale díky silnému mechanismu zvládne i silnější větve. Řez je čistý a hlučnost menší než u drtiče (ale pořád to není tiché).
Typy štěpkovačů a pohon
Podle pohonu najdete elektrické, benzínové a traktorové štěpkovače. Elektrické modely jsou pro menší zahrady a slabší větve.
Benzínové štěpkovače mají víc síly a zvládnou větve cca 5–15 cm podle modelu.
Nejvýkonnější jsou štěpkovače na kardanovou hřídel traktoru – ty už si poradí i s větvemi přes 20 cm. To už je ale spíš pro profíky v lese nebo technické služby.
Využití štěpek
Štěpky jsou docela univerzální. Nejčastěji je lidé spalují v kotlích na biomasu – dobře hoří, protože mají stejnou velikost.
Jako mulč ochrání půdu před vysycháním a omezí plevel. Postupně se rozloží a dodají živiny. Hodí se i pod záhony nebo na cestičky. V průmyslu se z nich vyrábí třeba dřevovláknité desky nebo kompost.
Co dát do štěpkovače
Štěpkovač zvládne tvrdé i měkké dřevo, silnější větve i menší kmeny. Nejlepší jsou suché větve – štěpkuje se s nimi snadněji a štěpka je suchá.
Zpracujete čerstvé větve po řezu i starší ze skládky. Průměr záleží na stroji – od 5 cm u domácích po 25 cm u profi modelů.
Nevkládejte listí, trávu nebo měkký odpad – na to štěpkovač není stavěný. Také pozor na kameny, kovy a jiné nečistoty, které mohou poškodit nože.
Praktické rady: použití a bezpečnost
Výběr stroje záleží na tom, co chcete zpracovávat a jak materiál využijete. Bezpečnost je základ – ochranné pomůcky a správná údržba prodlouží životnost stroje.
Jak vybrat správný stroj
Chcete větve na kompost nebo mulč? Sáhněte po drtiči – udělá jemnou drť, která rychle zetlí. Potřebujete palivo do kotle nebo materiál na cesty? Pak je lepší štěpkovač, protože dává hrubší štěpku s vyšší výhřevností.
Zohledněte tloušťku větví – domácí stroje zvládnou do 4–5 cm, profi i 10 cm a víc. Výkon motoru bývá u elektrických 2–15 kW, benzínové jsou silnější. Důležitá je stabilita a možnost výměny nožů.
U drtičů můžete trochu ovlivnit velikost výstupu regulací podávání. Štěpkovač je jednodušší, ale velikost štěpky moc měnit nejde. Hlučnost bývá vysoká – drtiče až 110 dB, určitě použijte chrániče sluchu.
Bezpečnost při práci
Ochranné brýle a rukavice jsou základ, stejně jako chrániče sluchu. Nikdy nesahejte do otvorů, ani když se stroj zastaví.
Větve vkládejte postupně, ne všechno najednou. Používejte pěchovač, nikdy ruce. Vkládejte větve odbočkami dozadu, aby se nezasekly.
Stroj postavte na rovný povrch a upevněte sběrný koš, ať štěpka nelétá všude kolem. Před spuštěním zkontrolujte, zda nejsou v blízkosti děti nebo zvířata. Pracujte v pevné obuvi a v oblečení bez volných částí.
Údržba a čištění
Po práci vyčistěte násypku a výstupní komín – stačí kartáč nebo vzduch. Zkontrolujte, jestli nejsou uvnitř piliny nebo kůra, které by mohly snížit výkon. Mazání pohyblivých částí dělejte podle návodu.
Nože u drtiče je potřeba občas nabrousit – většinou po 30–50 hodinách provozu. U štěpkovače lze brousit šnek přímo na stroji. Ostré nože znamenají nižší spotřebu a lepší výsledek.
Kontrolujte spoje, řemeny a řetězy. Stroj skladujte v suchu, ideálně pod střechou. Před delším uskladněním vypusťte palivo a ošetřete kovové části olejem.
Drtič vs. štěpkovač: stručné vysvětlení a hlavní rozdíly
Drtič a štěpkovač jsou stroje na zpracování větví a zahradního odpadu, ale každý vytváří jiný výsledek. Drtič rozmělní materiál na jemnou drť, ideální pro kompost nebo mulč. Štěpkovač naopak naseká větve na větší kusy (štěpky), které se hodí spíš na topení nebo jako dekorace na zahradě. Hlavní rozdíl tedy spočívá ve velikosti a využití výsledného materiálu.
Zpracování bioodpadu a úspora nákladů
Drtič zvládne větve rozmělnit na malé kousky (5–10 mm). Tato jemná drť se v kompostu rozkládá rychleji, protože mikroorganismy mají větší plochu, na které mohou pracovat. Kompostování s drtí je tak o dost rychlejší než s nerozdrcenými větvemi.
Štěpkovač naopak vyrobí kusy o velikosti kolem 6–8 cm. Tyto štěpky nejsou pro kompost až tak vhodné, protože se rozkládají pomaleji. Zato mají výhodu jako palivo – hrubší štěpka lépe hoří a v některých kotlích nebo kamnech může nahradit klasické dřevo.
Pokud jde o peníze, oba stroje pomáhají ušetřit za odvoz a likvidaci odpadu. Větve nemusíte vozit na skládku, ale proměníte je na užitečný materiál přímo na zahradě. Drtič se vyplatí hlavně tehdy, když často nakupujete mulč nebo hnojivo – vlastní výroba vás těchto výdajů zbaví.
Využití výsledných produktů na zahradě
Drť z drtiče se skvěle hodí jako mulč – stačí ji rozprostřít v 5–10 cm vrstvě na záhony. Pomáhá udržet vlhkost, omezuje růst plevele a postupně obohacuje půdu. Díky jemnější struktuře se drť lépe rozkládá a půda zůstává provzdušněná.
Pokud drť smícháte se zeleným odpadem z kuchyně nebo zahrady (v poměru zhruba 1:2), získáte kvalitní kompost během půl roku až devíti měsíců. Jemnost materiálu pomáhá rovnoměrnému rozkladu a snižuje riziko hniloby.
Štěpka se zase využije jako pokryv na cestičky, pod stromy nebo keře. Větší kusy vydrží déle, nevytvářejí bláto a vypadají dobře i po několika letech. Někdo ji používá i jako podestýlku pro zvířata nebo přímo do kamen a kotlů s větším topeništěm.
Ekologické aspekty zpracování dřevní hmoty
Na úvod pár pojmů: Dřevní odpad jsou větve, kůra a další zbytky po řezu stromů či keřů. Drť znamená jemně rozdrcený materiál, zatímco štěpka jsou větší kousky dřeva. Obě varianty se využívají hlavně jako mulč nebo na kompost, ale liší se strukturou a rychlostí rozkladu.
Když větve zpracujete přímo na zahradě, vyhnete se nutnosti odvážet odpad a tím i zbytečné dopravě. Uhlíková stopa vaší zahrady se tím pádem sníží. Dřevní zbytky se navíc vrací zpět do půdy, kde mají šanci znovu posloužit, místo aby končily na skládce nebo ve spalovně.
Drť i štěpka vytvoří na povrchu půdy ochrannou vrstvu, která brání erozi a pomáhá půdě lépe držet vodu. Jak se postupně rozkládají, uvolňují živiny – fungují tedy jako přírodní, pomalé hnojivo. To ocení hlavně ti, kdo se chtějí vyhnout přehnojení nebo zbytečné chemii. Organická hmota taky zlepšuje schopnost půdy zadržovat vláhu, takže není potřeba tolik zalévat.
Zpracováním větví přímo na místě vlastně uzavíráte koloběh na vlastní zahradě. Nemusíte kupovat mulč nebo kompost dovezený odjinud, což znamená menší spotřebu fosilních paliv a méně průmyslových produktů. Je to takový malý, ale smysluplný krok k šetrnějšímu zahradničení.
