Tipy, jak zůstat při online placení v bezpečí

Internet a s ním spojené nakupování online se u většiny obyvatelstva vyspělých zemí stalo neoddělitelnou součástí života. Provádíme je automaticky, aniž nad tím nepřemýšlíme, čas od času je ale dobré se zamyslet, jestli stále dodržujeme určité zásady pro bezpečné placení a vyhýbáme možným útokům či podvodů, jak nejlépe to dokážeme.

Následující tipy mohou přijít vhod také lidem, kteří pravidelně investují do své zábavy. Namátkou jde třeba o zapálené hráče pokeru, jež provádí různé transakce celkem často. Jelikož ve světě pokeru existuje bezpočet stránek, kde se dá připojit dohry okamžitě, je vždy dobré na bezpečnost dbát. Samozřejmě, pokud jde o zkušeného hráče, jenž se pouští do vod populárních pokerových turnajů, zřejmě už nějaké povědomí o bezpečnosti má, navíc nejznámější poskytovatelé hodně dbají na vzájemnou důvěru. Riziko zde tedy není větší než u jiných online transakcí, možná i nižší, jelikož samotné pořádání turnajů by prostě utrpělo v případě nedostatečného zabezpečení, přesto nikomu nemůže uškodit si nějaké obecné bezpečností tipy projít.

1) Střežení bankovních účtů

Jako samozřejmost se může zdát, že člověk nikoho jiného nenechá nahlížet do svého bankovního účtu, a především nenechá bez dozoru svůj mobil či počítač, kde je k účtu přihlášen. O mnoho naivnější rozhodnutí v případě online bankovnictví udělat nejde, přitom obrana je naprosto snadná. Prostě kdykoliv člověk končí svou práci na účtu nebo musí od přístroje odejít, alfou omegou musí být dokončené odhlášení z účtu, jinak si koledujeme o problém.

Kapitolou samotnou o sobě je přihlašování do bankovnictví přes veřejné wi-fi, což bezpečné opravdu není. Horší sice bývaly situace, kdy se člověk přihlásil třeba ve veřejné knihovně, a pak se zapomněl odhlásit, nicméně kdykoliv manipulujeme online s penězi, je nejlepší použít zabezpečenou wi-fi, případně mobilní data.

2) Pozor i na bankovní převod

Ačkoliv jde o nejpomalejší, ale také nejbezpečnější metodu placení, jedno úskalí se zde nachází, a sice v automatizaci. Lidé provádí tyto způsoby plateb už tak dlouho, že občas sklouzávají k nepozornosti, což může vyústit v situaci, kdy špatně zadají číslo účtu, a problém je na světě.

Zde tedy doporučujeme hlavně dávat pozor, jaké číslo a jakou částku zadáváme, plus je fajn mít na paměti, že sdílení bankovních údajů přes telefon není úplně nejbezpečnější. To samozřejmě platí také o údaje na platebních kartách.

3) Silné heslo je základ

Opakování je matka moudrosti, tudíž je nutné zmínit, že silné heslo je základem pro chráněný bankoví účet, nicméně spousta bank už stejně slabá hesla nenechá nikoho vytvořit. Na druhou stranu ale pak může člověka lákat, aby si heslo uložil buď v prohlížeči, případně si je někam napsal. Doporučit se nadá ani jedno, horší je ale první varianta, neboť při zcizení mobilu či počítače má zloděj veškeré údaje jako na stříbrném podnose. V případě, že má člověk dvoufázové ověření, částečně je krytý, ale proč riziko zbytečně zvyšovat?

Pokud má někdo nutkání si heslo zapsat, alespoň ať tak činí v další zaheslované aplikaci, a rozhodně nelepí lístečky s heslem po kanceláři, kde je může kdokoliv najít. Vhodné je také heslo pravidelně obměňovat, nejlépe jednou za čtvrt roku.

4) Kvalitní antivirus a firewall

Prevencí proti útokům a zcizení bankovních údajů je používání antivirů. Existují totiž malwary a spywary, které jsou schopné citlivé informace z prohlížeče na mobilu i počítači zachytit a odeslat. Špatně se proti tomu brání zpětně, navíc dobrý firewall člověka varuje i před vstupem na určité stránky, které by mohly škodlivý software obsahovat. Spousta notebooku se dá zakoupit přímo s nainstalovaným antivirem.

5) Používání kreditních karet pro nákupy

V České republice mnoho lidí nedělá rozdíl debetními a kreditními kartami. Většina z nás používá debetní, tedy ty, na kterých máme jisté finance, těmi disponujeme a za ně si kupujeme zboží. Kreditní karty fungují tak, že člověk jde do mínusu a zpětně peníze zaplatí, přičemž u nás se takovému účtu říká kontokorentní. A v čem tedy tkví výhoda kreditní karty? Především je na ní vždy nastaven limit, tudíž v případě zcizení, je zloději velmi rychle jasné, že se příliš nerozšoupne, navíc každá transakce zcizenou kartou, o níž byly příslušné úřady informovány, je neplatná. Peníze se tedy budou zpětně vymáhat a majitel karty by je měl posléze dostat zpět.

V případě krádeže je prostě jednodušší se vypořádat se škodou napáchanou skrze kreditní karty než tu debetní.