Náboženství Křesťanství, Židovství i Islám – vysvětlení a rozdíly
Přestože jsme jako Česká republika v zásadě i ve světě známí jako země ateistů, není tomu tak všude ve světě a my jsme opravdu naprostá rarita. Podle odhadů se dokonce až 85 % lidské populace hlásí k nějakému náboženství. Oproti tomu v České republice se k nějakému náboženství při sčítání lidu v roce 2011 přihlásilo jen lehce nad 20 % lidí.
Vzhledem k tomu, že nauka o náboženství u nás není zrovna rozšířená, nejsou mnohdy ani rozdíly v jednotlivých směrech tak jasné. Podíváme se proto na základy nám nejbližších náboženství, tedy Křesťanství, Židovství a Islámu.
📝Obsah
Křesťanské náboženství
Křesťanství je světově nejrozšířenější náboženství a celá třetina věřících se hlásí právě ke křesťanství. Náboženství je rozdělené do několika větví, ovšem všechny mají společné Bibli jakožto základní posvátnou knihu. Celé křesťanství se točí hlavně kolem nauky a života Ježíše Krista, které jsou popsány v Novém zákoně, tedy části bible.
Všichni křesťané věří v jediného trojjediného Boha a uznávají Ježíše Krista jako spasitele. Křesťanem se člověk nestává původem narození, ale křtem a osobním přijetím víry.
Různé křesťanské směry se od sebe více či méně liší:
Katolíci
Římskokatolická církev je největší církevní organizací světa a hlásí se k ní přibližně polovina všech křesťanů. Necelá polovina věřících v České republice jsou katolíci. Katolíci se velmi silně opírají právě o církev, kterou berou jako autoritu a jako rádce, jak si vykládat Bibli. Církev v čele s papežem vykládají Písmo, a pokud je bude katolík poslouchat, má naději na věčné spasení.
Dalším velmi důležitým aspektem jsou církevní tradice. Ne vše, co církev tvrdí nebo hlásá, je v bibli, a spousta tvrzení vychází z historie a zvyků.
Protestanti (Evangelíci)
Protestantství je v České republice velmi na ústupu. V roce 2011 se k němu hlásilo 52 tisíc obyvatel oproti 117 tisícům v roce 2001. Protestanti, jinak také evangelisté, velmi důrazně dbají na to, co se píše v Bibli, a tedy neřeší staré tradice, tak jako katolíci. Podle protestantů je Bible dostatečným zdrojem vědění a víry, a vše, co potřebujeme znát a dodržovat, se v ní píše a není potřeba nic přidávat.
Oproti katolíkům je také velmi rozdílný vztah k církvi a k Bohu. Oproti velmi silné církevní autoritě se protestanti soustředí na osobní vztah s Bohem. Spasení tak člověk nenabude příslušností k církvi, ale osobním vztahem k Bohu. Církev slouží spíše jako rádce, jak by lidé měli využít daru života a nepromarnili ho.
Evangelíci se ale rozhodují hlavně podle svého vlastního svědomí a řeší každou situaci jednotlivě a spíše podle obecných morálních pravidel, zatímco katolíci se řídí pevně danými etickými normami.
Židovské náboženství
Židovství, tedy Judaismus, je nejstarším náboženstvím, které uznává jen jediného Boha, je tedy monoteistické. Ze Židovství pochází Křesťanství i Islám. Židé věří, že jsou vyvoleným národem Boha a že dostanou zemi zaslíbenou, tedy Izrael, pokud budou dodržovat zákony. Tyto zákony obdržel Mojžíš a uložil je v Toře, která obsahuje 5 knih Tanachu. Slovo tóra znamená svitek s hebrejským textem pěti knih Mojžíšových. Těchto zákonů 613 a postihují jak morální zásady, tak hygienu ale i tradice každodenního života.
Židé očekávají příchod mesiáše, který nastolí boží království na Zemi. Na rozdíl od Křesťanství, kde je za mesiáše považovaný Ježíš Kristus, tak Židé na toho svého teprve čekají. Židovství tedy neuznává Nový zákon jako část bible.
Islám
Islám je druhé nejpočetnější náboženství světa (po křesťanství) a vychází z učení proroka Mohameda, což byl náboženský a politický vůdce v 7. století. Vyznavač Islámu se nazývá muslim, tedy v překladu „ten, kdo se podřizuje Bohu (arabsky Alláh)“.
Svatá kniha Islámu je Korán, který Bůh Mohamedovi zjevil. Společně se Sunnou, což jsou Mohamedovy činy a slova, tvoří základy Islámu.
Islám je rozdělený na několik větví, ty základní jsou Sunnitský islám a Ší’itský islám:
- Sunnité po smrti Mohameda zvolili jako nástupce Abů Bakra. Nástupce je tak volen a nejsou to potomci Mohamedovy rodiny. Sunnité tvoří zhruba 75 až 90 % všech muslimů
- Ší’ité oproti tomu považují za legitimní nástupce pouze potomky Mohamedov rodiny. Ší’ité neuznali jako právoplatného nástupce Abů Bakra. Ší’ité sice tvoří menšinu muslimů, ale tvoří většinu muslimů v zemích jako Írán, Irák, Bahrajn nebo Ázerbájdžán