Základy programování - co by měl vědět každý začátečník

Co je programování

Než se pustíme do základů programování, měli bychom na to jít malinko oklikou. Co kdyby se vás někdo zeptal na to, jak vlastně funguje počítač? Pokud nejste vyloženě z oboru informačních technologií, pravděpodobně toho moc neřeknete, přestože třeba počítač nebo mobil používáte denně. Počítač ve svém základním principu je stroj, který umí převést nějaký vstup (tedy co do něj zadáme) v nějaký výstup (tedy jaký výsledek nám vyjde). Dělá to velmi rychle, plynule a pro nás velmi příjemně, ale v principu není používání počítače vlastně nic jiného, než převod vstupů na výstupy.

Velmi jednoduše si to lze představit na kalkulačce, která svým způsobem funguje stejně. Do kalkulačky zadáme číslo 2, pak symbol krát a následně zase 2. To jsou vstupy. Nějaký mechanismem uvnitř kalkulačky nám pak vyjde výsledek 4, což je výstup.

Počítače dělají úplně to samé, ale na mnohem vyšší a komplikovanější úrovni. Počítač umí kromě počítání příkladů třeba pouštět videa, hudbu, hry, ale třeba také prohlížet webové stránky nebo číst dokumenty a mnoho a mnoho dalších věcí, které si umíme nebo i neumíme představit.

Jakým mechanismem se ale vstupy mění na výstupy?

Během počítání příkladu na kalkulačce jsme si řekli, že na proměnu vstupů na výstupy potřebujeme „nějaký mechanismus“. Tento mechanismus funguje jednak na fyzické bázi, což jsou hmatatelné komponenty počítače, jako jsou procesor, grafická karta, hard disk, monitor a další, ale také na instrukcích, které těmto fyzickým komponentům zadáme.

A programování je právě ono zadávání instrukcí, co mají tyto fyzické komponenty dělat, pokud se jim zadají vstupy. Toto zadávání instrukcí se musí psát ve formě kódu (proto se také programování někdy říká kódování), kterému počítače rozumí, umí ho interpretovat a následně i provedou, co jim bylo „naprogramováno“.

Programátor může zapisovat pouze takový kód, který je možné na počítači opravdu splnit. Běžnému počítači tedy třeba nemůžeme říci, aby šel umýt nádobí, protože to prostě není v jeho schopnostech.

Programátor zadává svůj kód přes takzvaný programovací jazyk, což je jakýsi prostředek mezi ním a počítačem. Programátor používá programovací jazyk, který umí přeložit tyto instrukce do počítačového jazyka, který se skládá pouze z jedniček a nul. Kód je zadáván v algoritmech, což je vlastně naprosto přesný souhrn instrukcí, které má počítač splnit. Pokud je kód zadán správně, počítač ho pochopí a následně splní.

Souboru těchto algoritmů říkáme program. Z programů se následně skládají aplikace, které slouží k něčemu užitečnému (aplikace může být třeba internetový prohlížeč, textový editor nebo třeba hra).

Jak se naučit programovat?

Stejně jako u každé jiné činnosti je programování hlavně otázkou schopnosti se učit a zlepšovat. Každý začne jednoduchými programy, které jen napíšou nějaká slova, ale aby někdo mohl programovat hry nebo jiné složité aplikace, budou potřeba léta praxe, a co je hlavní, zájmu.  Bez toho, aby někoho programování bavilo, se ho bude učit jen velmi složitě.

Jak tedy začít? Samozřejmě jde chodit na specializovanou školu nebo kurz. Pokud jste si ale k vytváření programů nikdy ani nečuchli, je pravděpodobně lepší, abyste začali zlehka, a neupisovali se za peníze kurzu nebo předmětu ve škole, který vás dost možná také nemusí vůbec bavit.

Na internetu existuje řada tutoriálů, příruček a návodů, jak programovat. Výhodu budou mít ti, kdo ovládají angličtinu, protože přeci jen anglických návodů na cokoliv je vždycky daleko více. Doporučit můžeme třeba Khan Academy, která nabízí řadu kurzů zcela zdarma, kde můžete s programováním začít a vše uvidíte i názorně na videích.

Můžete se podívat na skvělé kurzy pro začátečníky i pokročilé ke všem možným programovacím jazykům na itnetwork.cz. Vyberte jazyk, vyberte kurz a začněte se zdarma učit.

Jaký vybrat programovací jazyk

Řekli jsme si, že programovací jazyk je jakýsi prostředník mezi programátorem a počítačem. Programovací jazyk umí převést instrukce, které zadá programátor, do strojového jazyka (tomuto převedení se říká kompilace), který se skládá z jedniček a nul. Teoreticky lze programovat i tak, že budeme prostě zadávat ony jedničky a nuly, ale daleko praktičtější je psát ve člověku srozumitelnější formě, kdy jsou poté naše instrukce zkompilovány. Těchto programovacích jazyků je ale celá řada a každý je dobrý k něčemu jinému. Proto nelze jednoznačně říci, že je nějaký programovací jazyk lepší, než nějaký jiný.

Obecně ale lze říci, že přestože mohou na první pohled zadané příkazy a samotný kód vypadat relativně rozdílně a příkazy vypadají opticky hodně jinak, v principu nejsou programovací jazyky zase až tak extrémně jiné. Pokud umíte programovat v nějakém rozumném programovacím jazyce, poměrně rychle se naučíte i jazyky další. Který si ale vybrat na začátek?

Pro začátečníky je super programovací jazyk Python

Jako nejlepší volba pro začátečníky je programovací jazyk Python. I v češtině existuje řada manuálů, videí a návodů, které vás provedou od instalace programů po základy porozumění, ale třeba také online manuál Pythonu přímo od Googlu v angličtině.

Obecně je Python snadný programovací jazyk, se kterým ale najdete skvělé uplatnění, i kdybyste u něj chtěli zůstat navždy. Také ale může sloužit jako skvělý odrazový můstek k dalším programovacím jazykům, až budete mít Python v malíku, tak přechod na jiný jazyk je pak spíše otázka rozdílné syntaxe, ale obecné základy už budete umět. Vyzkoušet si vše můžete tady klidně i online bez instalace čehokoliv. V pravé části píšete kód a po zmáčknutí Enter hned vidíte výsledek toho, co jste napsali. Na levou stranu si pak můžete kód kopírovat, abyste ho měli na jednom místě.

Jedinou větší nevýhodou Pythonu je, že se nehodí pro programování mobilních aplikací. Jestli vás mobilní aplikace zajímají, je Python stále vhodnou volbou pro naučení se programování, ale připravte se na to, že budete muset časem přejít na jiný programovací jazyk.

Velmi zajímavé může být také programování v jazycích C#, Java nebo PHP, ale obecně jde o složitější a v jistém ohledu nepřístupnější jazyky, u kterých je lepší znát základy, než se na ně vrhnete.

Nemáte absolutně žádné zkušenosti? Nebojte se základů programování pro děti

Jestli opravdu netušíte, kde začít, není vůbec nic špatného začít programovat ve výukových programech pro děti. Ano, nic závratného nevytvoříte a jde spíše o různé hříčky a bludiště, ale osvojíte si základy toho, jak programování funguje. Nemusíte zpravidla vůbec nic psát a „programování“ probíhá přetahováním funkcí myší za sebe tak, aby ve výsledku splnily zadaný úkol.

Na těchto úkolech si vyzkoušíte, že je potřeba zadávat úkoly precizně, ale také uvidíte případné chyby v řešení a co daný program udělal. Ihned můžete vše opravit tak, aby to bylo správně.

Tímto se prokoušete tím, co programování je a jak se funkce za sebe vkládají, abyste dále chápali, že psaní kódu je v zásadě to samé, jen na vyšší úrovni, ovšem také s vyšší volností toho, co můžete opravdu vytvořit.

Vyzkoušet můžete základy programování na code.org, kde je řada kurzů, které můžete vyzkoušet, případně je můžete ukázat dětem, aby si zkusili základy už v útlém věku a tím získali potřebné základy co nejdříve. Kurzy jsou obvykle různé tematické a mohou se v nich vyskytovat různé postavy z pohádek nebo her, aby bylo vše přívětivější a pohodlnější.

Pro koho se programování nejvíce hodí

Zde nebudeme nic extra zastírat – programování není snadný obor a ne každý se programovat naučí. Základem je zájem o informační technologie, které se neskutečným tempem vyvíjí. Bez tohoto zájmu sice můžete programovat jednodušší programy a můžete najít i základní uplatnění, ale rychle vás předjede konkurence těch, kteří mají o programování opravdu zájem.

Důležitým předpokladem je pak schopnost logického myšlení. Programování je zpravidla velmi přesné řešení různých úloh nebo problémů, které je třeba zadat počítači zcela přesným způsobem, aby byl schopný program vykonat.

Vzhledem k tomu, že tyto úlohy a problémy se týkají různých témat, musí být programátor obvykle vzdělán v řadě dalších oborů, hlavně pak musí mít jisté matematické vlohy.

Řada problémů má složitá řešení a programátor musí mít trpělivost se do těchto problémů doslova zavrtat na dlouhé hodiny, než je vyřeší. Samozřejmě některé problémy a jejich řešení jsou na internetu volně dostupné, ale ne vždy tomu tak je.

S tímto vším se tak trochu pojí i schopnost samostatnosti a hlavně soustředění. U programování se toho obvykle moc nenakecá, pokud zrovna programátoři nerozebírají nějaký problém. Kolegové tak zrovna nebudou děkovat tomu, kdo je na pracovišti ukecaný. Programátor obvykle chce a potřebuje pro svoji práci naprostý klid, ale rád se pobaví, když má své nakódováno.

Baví vás IT a programování vám jde? Těšit se můžete na super plat

Programátorů je snad vždy nedostatek. Kde o složitý obor, který na začátku vypadá hodně nepřístupně, a naše programy nevypadají nijak užitečně. Je potřeba se tímto prokousat, což může trvat přinejlepším měsíce, ale spíše roky, a následně jde o celoživotní studium a zlepšování postupů i učení se zcela nových věcí.

Na druhou stranu pokud tohle zvládnete, a zvládnout to můžete klidně i z domova, tak se dostanete do velmi žádaného oboru. Pokud se z vás stane vývojář se zkušenostmi, můžete si vydělat měsíčně i 100 tisíc nebo i více.

Rozhodně si také nejde stěžovat za nezájem ze strany zaměstnavatelů. Pokud jste programátor a něco umíte, práci prostě seženete. Mnohé společnosti navíc počítají s tím, že se třeba budete zaškolovat. Jestli jste ale šikovní a rádi se učíte, tak jste pro firmy velmi perspektivní a zase tak moc nevadí, že třeba něco neovládáte na 100 % nebo že se v některých oblastech ještě musíte zlepšit. Obrovskou výhodou také bývá časová flexibilita, ale i možnost alespoň částečně pracovat z domova.

TLDR aneb Všechny otázky a odpovědi stručně a přehledně