Koronavirová krize Čechy příliš nepoučila: Čtvrtina obyvatel stále nemá rezervu pro případ nouze

Celý náš život se točí kolem peněz. Každý den trávíme celé hodiny tím, že se je snažíme vydělat, abychom pak mohli zaplatit účty a přinést jídlo na stůl. Přestože s penězi přicházíme do styku prakticky denně, spousta z nás s nimi stále neumí zacházet.

Nejde totiž jen o to, abyste vydělali takovou částku, která bez problému pokryje veškeré vaše výdaje. Nesmírně důležité je také mít něco v záloze pro případ, že se vám zvednou výdaje nebo naopak klesnou příjmy.

Druhý scénář v posledním roce zažila více než třetina Čechů. Jak ukázal průzkum agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank, konkrétně se od loňského září snížil příjem 35 % osloveným, což jsou podobné výsledky jako v roce 2020.

Co je však snížená výplata oproti tomu, když lidem příjmy vypadnou úplně? V takových chvílích rozhodně nestačí jen pár tisíc odložených bokem, ale je třeba podstatně větší obnos – ideálně ve výši tří až šesti měsíčních výplat.

Jak se ukázalo v souvislosti v koronavirem, do takové situace se můžete dostat poměrně snadno a někdy trvá měsíce, než najdete jiný zdroj příjmu.

Když příjem vypadne úplně

Lidé si rizika sice z velké části uvědomují, výsledky však stále nejsou příliš valné – ve skutečnosti jsou velmi podobné jako v roce 2020. Podle letošních průzkumů by čtvrtina lidí zvládla bez výplaty fungovat dva až tři měsíce, avšak stejný podíl lidí by nezvládl přečkat ani jeden měsíc.

Když jde o finanční krize, mnohem lepší přípravu mají muži – 24 % z nich by zvládla žít bez výplaty až sedm měsíců, přičemž z řad žen bylo stejně dlouhou dobu připraveno jen 7 % z nich. Lépe jsou na tom také vysokoškoláci a přirozeně i lidé s vyššími příjmy.

Na menší zájem o tvoření rezerv má nepochybně velký vliv i to, že většina Čechů se nebojí toho, že by o zaměstnání mohla přijít – takto se cítí zhruba 70 % dotázaných.

Čeho se jedna strana nebojí, to si druhá vyzkoušela na vlastní kůži – v důsledku uplynulých událostí přišlo o práci zhruba 9 % dotazovaných respondentů.

I „podřadnější“ práce vás uživí

Na splátku hypotéky, zaplacení nájmu nebo opravu rozbitého auta či spotřebiče může stačit záchrana v podobě nebankovní půjčky bez registru, kterou s velkou pravděpodobností dostanete, i když máte nějaký vroubek z minulosti, co se splácení týče.

Úvěr vám v dané chvíli spolehlivě vytrhne trn z paty, avšak má krátkou dobu splatnosti. Hodí se však spíše jako pomoc při krátkodobém snížení výplaty či zvýšení výdajů kvůli různým mimořádným okolnostem.

Při úplném výpadku příjmů vám z velké části pomůže podpora v nezaměstnanosti. Ta však tvoří pouze 65 % z vašeho čistého příjmu, a to pouze po dobu prvních dvou měsíců. Poté klesne na 50 % a po dalších dvou měsících už dostanete jen 40 % z vaší původní výplaty.

Extra prostředky můžete získat třeba tak, že se dáte do pořádného úklidu a budete se dívat po věcech, které nepotřebujete a mohli byste je tím pádem prodat – pročistíte skříně, uvolníte místo a zároveň získáte nějakou korunu navíc.

Počítejte však s tím, že možná budete nuceni na nějakou dobu vzít zaměstnání, které je úplně mimo vaši původní kvalifikaci, a průběžně se dívat po jiné pozici, která vám bude vyhovovat více.

Nicméně kdo se nebojí práce, ten se v životě určitě neztratí. A kdo ví, třeba by vás zaměstnání v jiném oboru mohlo naplňovat a zároveň vám přinést zajímavé finanční ohodnocení. Hlavní je, abyste zachovali chladnou hlavu, ze vzniklé situace se poučili a začali rezervu tvořit, hned jak se opět postavíte na nohy.