Iron Man 2 (2010) - recenze filmu

Pryč jsou ty doby, kdy se na další Marvelovku čekaly dlouhé 2 roky. Dnes máme nášup i tří filmů do roka, ale na začátcích cesty bylo vše dost jiné a Marvel se teprve hledal. První Iron Man i Neuvěřitelný Hulk teprve vyšlapávali cestičku, takže se čekalo na jejich případný úspěch a pokračování série, nebo jestli se celé Marvelácké univerzum zařízne hned na začátku. Výsledek dnes samozřejmě známe, ale tehdejší dvouleté čekání na jeden další film je dnes celkem úsměvnou epizodou.

Aby toho usmívání nebylo zas tak moc, pustíme se do recenze dalšího filmu, který je mnohými označován za poměrně velký fail, který navíc následoval po velmi vlažně přijatém Neuvěřitelném Hulkovi. Dnes by 2 průměrnější filmy Marvel nijak nerozházely, ale tehdy byla situace jiná a je jediné štěstí, že Iron Man 2 byl celý o milované postavě Tonyho Starka, kterým se po jedničce chtěl stát snad každý. Stát se tohle u Thora nebo jiného ne až tak známého hrdiny, možná bychom se onoho zaříznutí opravdu dočkali. Ale popořadě.

„Iron Manem by chtěl být každý“

Superhrdinové občas tvrdý chleba mají, ale Tony Stark byla postava, kterou se prostě chtěl stát každý klučina. Borec, co si staví kovové obleky a zachraňuje dámy v nesnázích. I jisté badboyovství, které Robert Downey Jr. umí tak krásně podat, dodávalo postavě Tonyho šmrnc a levou zadní jsme mu odpustili hříchy z minulosti.

Ve dvojce jakoby se postava Tonyho zcela rozplynula a vše, co jsme na ní měli rádi, je najednou otravné. Stark je najednou arogantní kretén, který to sice v životě nemá zrovna snadné, ale to neměl ani v jedničce, ve které si své fanoušky získal.

A upřímně řečeno, jakmile ve filmu o Iron Manovi po většinu času nefunguje postava Iron Mana, tak jde film do kopru. Ne že by neměl svá pozitiva, ale režisér Jon Favreau (hrající i postavu Happyho Hogana) si ukousl víc, než na co měl a postup „všeho více“ je bohužel až moc bolestivě znát.

Zachrání Iron Mana 2 akce?

Už jen dotaz z nadpisu tak trochu odpovídá, že ani tady to není zrovna přeslavné. Nápady došly a finále je jen velký digibordel bez špetky napětí. Finální konfrontace se záporákem trvá asi 30 vteřin, a je hotovo.

A to postava Ivana Vanka/Whiplashe, kterou si střihl Mickey Rourke, měla potenciál, ale bohužel se z ní nakonec stal naprosto generický stavitel robotích obleků. No a Justin Hammer v podání Sama Rockwella je bohužel jen ukňouranější a hloupější verzí Tonyho, takže ho nikdy nemůžeme brát tak úplně vážně.

Existuje celá řada filmů, u kterých příběh i postavy stály za starou belu, ale akční scény si člověk rád pustí na Youtube, i když celý film vlastně nechce vidět. V Iron Manovi 2 nejsou žádné opravdu kulervoucí momenty nebo chuťovky. Jedno stylové obléknutí kostýmu bohužel ani akční stránku nezachrání.

A přitom mohlo být o tolik lépe

Iron Man 2 to nerozjel špatně a je vidět, že nápady byly, ale bohužel provedení je tak zoufalé. Patentová válka není nic neznámého a do všeho se ještě připlétá konkurence, ale i kamarádi, které nebaví Tonyho ožralecké etudy. Zrady a podrazy nejsou nijak řešeny a prostě se tak nějak přejdou.

A tak je to bohužel se vším. Iron Man 2 je tak zajímavý opravdu hlavně tím, že jde o opravdu první film, ve kterém se naplno počítá s rozjetím nového vesmíru, a tak se konečně dočkáme Nicka Furyho nebo Black Widow.

Bohužel je Tonymu věnováno tolik pozornosti, kterou ale kvůli jeho chování zrovna nepotřebujeme, že vedlejší postavy mají smůlu a kromě první akční ochutnávky v podání Scarlett Johansson máme povětšinou smůlu.

I přes trošku hejterskou recenzi ale nakonec výsledné hodnocení není tak zlé. Film po většinu času není nuda, a i to se svým způsobem počítá, i když velkolepých nebo zapamatování hodných momentů je opravdu minimum. I přes celou řadu výhrad není Iron Man 2 vyloženě špatným filmem a zvládnuté řemeslo je na něm vidět, jen prostě mohl a měl být výrazně lepší.

Iron Man 2 (2010) – Trailer